„Archeologické výzkumy v současné době jsou vesměs záchranné. Vždy se vychází z toho, co se zde plánuje. Takže např. loni se dělala kanalizace, odvodnění nádvoří. A tak samozřejmě veškeré práce byly spojené s touto činností. Tam, kde se něco kope, tak se veškerá archeologická situace zničí,“ uvedl Pavel Šebesta z Chebského muzea.
Archeologický výzkum pořádá chebské muzeum, jako jediná ze zákona k tomu oprávněná organizace. Na pomocných pracích se podílejí chebští studenti. Výzkum je financován z peněz určených na rekonstrukci hradu. Na tu bylo letos vyčleněno z městského rozpočtu a z prostředků Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury přibližně 3 miliony korun. Archeologové prozkoumávají především okolí kaple.
„Letos se nám podařilo zjistit zase jednu neznámou záležitost a sice, že před vchodem do paláce byla ještě nějaká předsíň. Máme její základy. To je dost překvapivé zjištění. O tom se opravdu nevědělo zatím vůbec nic,“ prozradil Šebesta.
První archeologické průzkumy chebského hradu provedl berlínský architekt Jonas v roce 1911. Po několika nahodilých akcích se každoročně výzkumné práce dělají od roku 1996. V minulých letech byl archeologicky zmapován celý hradní palác. Teprve loni byl také určen účel objektu známého již z prvních výzkumů. Jedná se o nejstarší známou hradní černou kuchyni. Průzkumné práce budou v rámci celkové rekonstrukce pokračovat i v příštích letech.
