Úpravy začaly na konci října loňského roku a byly ukončeny v polovině letošního února. Rekonstrukce si vyžádala náklady v celkové výši 2,6 milionu korun. Dva miliony uvolnilo město ze svého rozpočtu a zbytek byl financován z vlastních zdrojů nemocnice. Samozřejmě nás zajímalo, jaký byl hlavní účel provedených prací.
„Tak především změny byly nutné podle požadavku SÚKLu, tzn., že transfúzní přípravek, to jest krev od dárce až po konečný výdej, musela postupovat logicky. Nesměla se nikde na transfúzním oddělení křížit vyšetřená a nevyšetřená krev,“ popsala Eva Nováková, primářka hematologicko-transfúzního oddělení Okresní nemocnice Cheb.
Po skončení celé rozsáhlé rekonstrukce byla provedena kontrola, již zmíněným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Pracovníci ústavu nařídili provést některá nápravná opatření, neboť se jim nelíbil především velký podíl ruční práce při zpracování krve. Přestože ruční zpracování je díky vysoké odbornosti pracovníků stanice zcela bezpečné, byl vznesen požadavek na rozšíření strojové výroby krevních produktů. To ovšem naráží na finanční nedostupnost strojů pro menší transfúzní stanice jako je např. chebská.
Nemůže tedy možnost omezení některých činností ovlivnit samotné odběry?
„Ne, odběrové centrum zde bude zcela určitě trvale zachováno. Takže dárců se to nedotkne ani v případě, že by do budoucna zpracování odběru bylo na tomto oddělení zrušeno,“ doplnila Nováková.
V nejbližší době bude chebská transfúzní stanice rovněž podrobena výběrovému řízení na Ministerstvu zdravotnictví. To má za účel přiblížit systém k evropskému modelu, který je založen na velkém počtu odběrových center a krevních skladů a na koncentraci výrobně-zpracovatelské činnosti do několika velkých center. Při současném nadbytku krevní plazmy, která se stává na evropském trhu neprodejnou, je nutné zvážit, zda-li je vůbec výhodné výrobní část stanice v chebské nemocnici za každou cenu udržet.
