Jak jste vůbec dostal nápad přenést Posezení s Janem Burianem do klubového prostředí?
„To bylo úplně obráceně. Původně jsem hrál v klubovém prostředí a pak mi nabídli, abych něco takového dělal v televizi a vzal si hosta. Takže to nebylo tak těžké,“ vysvětlil Jan Burian.
Je to velký rozdíl, když vy, který většinou otázky kladete, musíte odpovídat?
„Ne, Já jsem také samozřejmě ukecaný člověk, takže hrozně rád odpovídám, jako každý chlap. Dělá mi to dobře a hlavně to slouží ke kontaktu s diváky, kterým kdybych jen hrál, tak se např. nedozvím spoustu věcí, které bych se dozvěděl, když jim dávám možnost se nějak projevit,“ uvedl dále Burian.
Jakým způsobem si hosty pro televizní Posezení vybíráte?
„Většinou jsou to lidé, kteří mě mohou nějakým způsobem obohatit. Já to vlastně dělám kvůli sobě. To bych asi neměl říkat v televizi, viďte? Dělám to proto, že mě to baví, chci se něco dozvědět, takže se ptám,“ řekl s úsměvem Burian.
Je někdo, koho máte dlouho v hledáčku a pořád vám uniká?
„Spousta lidí. Ale lidé to např. dělat vůbec nechtějí. Mám třeba kamaráda, Antonína Kosíka, filozofa, a ten v televizi nechce vystupovat. Nebo jsem oslovil Ludvíka Vaculíka – ten také nechtěl. Je to trošku složité, ale já mám čas,“ uvedl dále.
Na koho se mohou diváci v nadcházejících Posezeních těšit?
„Teď bude David Vávra, Jiří Weiss – režisér, Dana Němcová a Václav Cílek – geolog,“ prozradil Jan Burian.
Chystáte se v nejbližší době na nějaké daleké cesty?
„Chystám se, když to dobře dopadne, natáčet film na Island. Napsal jsem o Islandu knihu a chtěl bych některé věci, které v knize jsou, ukázat přímo v televizi. Protože televize má větší dosah a hodně diváků. Island je tak zajímavý, jsou tam velké podněty pro nás, jak zde žijeme, že by to mohlo působit dobře a lidé by mohli mít třeba chvilku radosti, že by je třeba přešla ta „blbá“ nálada či co to tady mají,“ sdělil dále Burian.
A další kniha o Islandu nevznikne?
„O Islandu asi ne, ale teď vzniká zrovna kniha o ostrovech, kde jsem byl v létě – Baltské moře. Je to velmi složité, protože chci trošku více psát o sobě, ale nechci zase, aby se lidé nudili, tak je to takový zápas, sedím doma, rvu si vlasy. Vidíte, jak jsem dopadl?“ řekl s humorem Burian.
Je nějaká země, kterou byste chtěl opravdu navštívit?
„No, asi ne. Člověk si může v podstatě vybírat a může jet skoro kamkoliv. Ale já bych docela rád poznal zemi, ve které žiji, a to je ta naše Česká republika. Zde jsou taková zvláštní místa, na které by se člověk měl více zaměřit. Ale jsme všichni strašně líní, tak raději jezdíme k moři,“ odpověděl Jan Burian.
A o České republice cestopis nevznikne?
„Nevím. Nejlepší by bylo jít někam pěšky, aby měl člověk čas se po cestě někde zastavit, popovídat si s lidmi a vidět ten svět zase jinak, než ho vidíte, když se stýkáte s lidmi z televize nebo když hrajete na představení. Protože lidé, když jsou normálně v hospodě, tak jsou trošku jiní. Doufám, že se mi to třeba povede nebo mi to začne tak bavit, že budu třeba schopen i něco z toho udělat. A když ne, tak jen tak půjdu a budu se jen tak ptát,“ prozradil.
Chystáte novou desku?
„Chystám v podstatě dvě desky. Jedna deska už je roztočená, to jsou přeložené básně Bennyho Andersena, dánského básníka, které vždy dělám s firmou Ideas. To je taková slušná firma v Brně, která je tak akorát, aby lidé vyžili, moc velký kšeft z toho není, ale zase je tam velká svoboda, takže si mohu dělat, co chci a za to jsem moc rád,“ odpověděl Burian.
Nabídku nějaké větší společnosti nečekáte?
„Ne, nečekám. Myslím si, že takové období mám již za sebou,“ zakončil Jan Burian.
