„Sem byli sváženi ti, co umírali v devíti pracovních lágrech a dvou věznicích na území města od poloviny roku 1941 až do 22. dubna 1945, ale i z dalších 40 míst z okresu. Byli to váleční zajatci, vojáci i důstojníci a lidé zavlečeni na nucené práce – muži, ženy i děti, studenti, zemědělští dělníci, lékaři, inženýři. Zbyla jen jména, identifikační čísla, data narození. To vše zapsáno s typickou německou pečlivostí budovatelů třetí říše,“ řekl starosta města Václav Jakl.
Chebským historikům Josefu Řechkovi a Josefu Mertlovi se proto podařilo od 60. let do současnosti vypátrat za pomoci německých archivů identitu většiny obětí. Vybudování pietního místa sovětským obětem v Chebu inicioval na vládním jednání v Rusku v roce 1997 premiér Miloš Zeman. Ruská strana se na oplátku zavázala pečovat o Pomník českých legionářů ve Vladivostoku. Odhalení pomníku se společně zhostili starosta Václav Jakl a generální konzul ruské federace v Karlových Varech Michail Veller. Přestřižení symbolické pásky pak provedl zástupce Ministerstva obrany plk. Václav Němec.
„Jsem velmi rád, že Ministerstvo obrany patří k těm institucím, které se finančně podílely na vybudování tohoto významného památníku,“ plk. Václav Němec.
Na zhotovení památníku se kromě chebské radnice a Ministerstva obrany, kteří zafinancovaly nezbytné terénní úpravy a výstavbu, podílelo také partnerské město Nižnij Tagil, jež dodalo mosaznou pamětní desku. Ruský konzulát v Karlových Varech pak nechal vyrobit osmimetrový kamenný obelisk.
