„Zkrátka rody měly svoji rodovou galerii. Některé obrazy byly poničené, některé shořely nebo se rozdaly dědicům. Takže potřeba předků rodiny byla veliká. A někdy, když jim do řady předků někdo chyběl, tak ho buď nechali namalovat znovu nebo si vzali nějaký starší kousek a doplnili na to tu legendu. Nebrali to nějak tak, že by ta fyzická podoba předků, kteří zemřeli před 300, 400, 500 lety, u některých rodů šli kořeny dost daleko, byla prioritní. Jim šlo o kompletní řadu předků. Takže, když se ptáte, proč falšovali nápisy, tak to je složitá věc. My jsme také ani netušili, že např. u tohoto portrétu je nápis pozdější. Na to člověk přichází teprve při práci,“ vysvětlil restaurátor Pavel Blatný.
Mohl byste říci, jak je to se změnou identity konkrétně u tohoto obrazu?
„Zde je nápis, který praví, že se jedná o nějakého Viléma Kumána jednookého, údajného předka Valdštejnů, který přišel z Chorvatska v roce 946 nebo kolik. Tato legenda je nesmysl už jen z historického hlediska. Nemůžete rody sledovat do té doby, jak zde říkal kolega Kasík, to jsou mýty. Co 12., 11. století – to jsou všechno jen mýty o počátcích rodu. Doložené jsou postavy až koncem 12., začátek 13. století. Ten útěk nejstarších rodů, takže zde, že je to předek z roku 946 je úplně totální zbožné přání. Ale pak, když jsme si udělali rentgen obličeje, tak zjistíte, že páska je pozdější, že pod černou páskou je otevřené oko. Já jsem samozřejmě tyto dodatky nesejmul, protože je to historický doklad o dějinách obrazu. Pak se ale dalším srovnáním s fyzickou podobou doberete dokonce i k tomu, že se z toho jednookého Kumána vyloupne samotný Albrecht z Valdštejna. Takže to bylo velké překvapení, ale to bylo skoro u každého obrazu z této kolekce,“ dodal.
Pro úplnost dodejme, že chebské muzeum katalog vydalo rovněž v německé a anglické verzi.
