Černobílé fotky obou mladých pedagogů z bratislavské umělecké průmyslovky, kteří takto vystavují vůbec poprvé, působí jednolitým dojmem po námětové i formální stránce. Oba autoři, jak sami přiznávají, mají totiž podobné vidění reality a při focení černobílých snímků preferují snad až staromódní přístup.
Filip Vančo se na svých fotkách snaží zachytit atmosféru určité situace, takže jeho snímky vypovídají především o vlastním názoru na ní.
"Já osobně do toho nezasahuji fyzickým projevem. Můj zásah je v tom, že si z té reality vyberu tu část, která je pro mě zajímavá a podstatná, a tu potom prezentuji jako pro mě důležitou. A doufám, že i pro ostatní důležitou," vystihl podstatu svého přístupu Vančo.
Jaroslav Žiak na výstavě představuje soubor fotografií nazvaný Velké prázdniny, který vznikl v posledních třech letech. Série fotografií, jež zachycují autorovo nejbližší rodinu, je zpracována jakoby dvěma pracovními postupy. Na poměrně dramatických snímcích společně Další příběh, které zobrazují momenty krize či určitého stresu v rodině, Žiak volí přístup inscenované fotografie. Na snímcích malé Denisky, zachycující bezprostřední hry jeho malé dcery, je pak viděn daleko bezprostřednější a autentičtější přístup.
"Myslím, že se neustále té problematice věnuji, že to není jen reportáž kde vyfotím tu věc, ale neustále v tom prostředí žiji a stále se tou problematikou zaobírám a je to subjektivní pohled na to mé domácí prostředí. A hlavně je to celé věnované té rodině, v mém případě," vysvětlil Žiak.
Výstava fotografií Filipa Vanča a Jaroslava Žiaka Subjektivní dokument potrvá až do 26. listopadu.
