Organizátoři se prostřednictvím této osvětové akce pokusili odstranit informační bariéru, kvůli které se handicapovaní denně střetávají s nezájmem a bezohledností ze strany zdravých lidí.
„Zatím je to pořád stejné. Právě proto jsem říkal, že by se mohla udělat tato akce, aby to lidé trošku viděli. Nevím ale, zda to k něčemu povede,“ řekl Petr Vach.
Organizátoři pro všechny zájemce připravili řadu názorných ukázek situací, s nimiž se musí nevidomí každodenně potýkat. Zdraví lidé se tak mohli např. projít se závazanýma očima, s holí v ruce v doprovodu slepeckého psa, či si vyzkoušet nalití vody do sklenice, jejíž plnost kontroluje zvukový indikátor. Pořadatelé akce doufají, že poznání složitosti života nevidomých povede zdravé lidi k větší úctě a zájmu o problémy handicapovaných.
„Kdo dobře vidí, tak neví, co to znamená, když ztratí zrak. To samé, když jdete s ním na úřady či do krámu. Musím chodit sama, protože mám strach, aby náhodou – on si např. prohlíží zboží a oni si myslí, že krade. On si to ohmatá, hmatem pozná, všechno,“ popsala některé těžkosti družka Petra Vacha Jarmila Novotová.
Skautské oddíly Světlušek a Vlčat, které měly na uspořádání prvního sokolovského Slunění největší podíl, plánují, že v příštím roce tuto osvětovou akci znovu zopakují.
