„Z rozboru auditora vyplynulo, že žádné z nákladů nebyly účtovány neoprávněně a že jsme je účtovali správně podle regulí v rozlišení, které odpovídá investičním a neinvestičním nákladům,“ sdělil místostarosta Lubomír Novotný.
Okolní obce mají za loňský rok sokolovské radnici zaplatit v průměru 5 až 6 tisíc korun za jednoho dojíždějícího žáka jako svůj podíl na neinvestičních nákladech místních škol. Starostové obcí, ale měli pochyby o správnosti rozlišení jednotlivých typů nákladů.
„Neinvestiční náklady spočívají v tom, že v podstatě platí tepelnou energii, vodu, telefony – tento provoz. A kromě toho opravy, které se netýkají investic. Investice je to tehdy, jestliže se mění charakter příslušného zařízení, např. jestliže v místnosti byla betonová podlaha a pokládám lino – je to investice. Jestliže lino vyměním za nové lino, je to údržba,“ vysvětlil místostarosta.
Sokolov za loňský rok po okolních obcích žádá zhruba o 2 miliony korun více než v minulých letech. Tento výrazný nárůst je ale zapříčiněn tím, že velké investiční akce byly na sokolovských základních školách dokončeny většinou již v dřívějším období. Z tohoto důvodu vloni zbylo podstatně více peněz na nutné opravy. Radnice proto jednoznačně odmítla názor okolních obcí, že si za jejich peníze provádí údržbu vlastních škol.
„Samozřejmě náklady, které nám okolní obce platí, jsou podstatně nižší než naše skutečné náklady na provoz dejme tomu jedné školy se šesti sty žáky. Bylo by ale od nás, po stránce morální neodpovědné, abychom školu zavřeli a nechali žáky z okolních obcí dojíždět do Chebu či Karlových Varů, což je poněkud dál,“ dodal Novotný.
Počet žáků, kteří do Sokolova dojíždějí, je v porovnání s jinými většími městy poměrně značně vysoký. Na místních základních školách je totiž více než 600 přespolních dětí, což je zhruba 20 % z celkového počtu. Tento stav je zapříčiněn mj. tím, že v Sokolově existují např. školy s jazykovým či sportovním zaměřením, které si menší obce pochopitelně nemohou dovolit.
