Lineární urychlovač nahradil zastaralý kobaltový ozařovač, který byl v nemocnici již od roku 1987. Novým pracovištěm by přitom mělo denně projít 30 až 40 pacientů.
„Pacient - první kam přijde, dostane se na CT přístroj, kde je provedena celá řada snímků té dané oblasti, kde je nález a kde se bude ozařovat. Tyto informace se přenesou po síti do plánovacího zařízení, plánovacího systému a zde se provádí celý ten proces naplánování ozáření. Když je tento proces ukončen, opět po síti, jdou informace sem na ozařovnu a na lineární urychlovač. Mezitím ovšem existuje k tomu další systém, takzvaný verifikační, který provede kontrolu, jestli souhlasí to, co je naplánováno a to, co je nastaveno na ozařovači. Teprve poté, když tyto údaje souhlasí, je spuštěno vlastní ozáření nebo je vlastně možno pacienta ozářit. Tím pádem je zamezeno jakémukoliv poškození nebo jakékoli mýlce, která by mohla nastat v tomto procesu,“ popsal v krátkosti činnost pracoviště primář onkologie Norbert Vosátka.
Počítačový tomograf s virtuální simulací plánovaného zákroku měli do této doby v celé republice k dispozici pouze v Ostravě, kde se také pracovníci z chebské nemocnice školili. Vybudování moderního pracoviště, tedy nákup přístrojů, softwaru a vybudování protiradiačního bunkru, stálo zhruba 84 milionů korun, Třiceti miliony přispěl stát a další dotace poskytly také město Cheb a Karlovarský kraj.
„Celé to financování je rozloženo do splátkového kalendáře, kdy tři miliony ročně dostáváme od města, zbytek jsme dostali od Kraje a malou část, asi 700 tisíc platíme z provozních prostředků nemocnice,“ přiblížil
Josef Beran, ředitel chebské nemocnice.
Pacientům z Karlovarského kraje se podstatně zkrátí dojíždění i čekací lhůty na ošetření. Do této doby totiž museli dojíždět do nemocnic v Praze a Ústí nad Labem. V porovnání se starým kobaltovým přístrojem je nyní i v Chebu čeká podstatně účinnější a šetrnější léčba téměř všech typů solidních zhoubných nádorů.
„Vlastní ozáření je potom cíleno opravdu do míst, který ozářit chceme, a orgány, kterým se chceme vyhnout nebo které chceme, aby zůstaly, obdržely co nejnižší dávku, ty jsou vlastně tím maximálně chráněny,“ doplnil Vosátka.
Nezanedbatelný má být také finanční přínos nového pracoviště. V tomto roce bude díky velkým počátečním investicím provoz ještě prodělečný. Od roku příštího má ale lineární urychlovače začít vydělávat a přispět tak k řešení složité finanční situace chebské nemocnice, která má velké dluhy z roku 1997.
„Je to celkem 56 milionů korun za nezaplacené sociální pojištění. Dnes, když k tomu připočteme příslušenství, tak jsme přes 200 milionů korun. A toto je samozřejmě velký problém, s kterým si nevíme sami rady. Máme příslib z Ministerstva jednak financí a jednak zdravotnictví, že budeme jednat o oddlužení. Nicméně jako podmínku si paní ministryně Součková klade předložení toho našeho zdravotního plánu plus redukci lůžek v našich nemocnicích,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel.
Zprovoznění nového pracoviště je důležité především proto, že Karlovarskému kraji patří v celorepublikové statistice počtu onkologických onemocnění jedno z nejhorších míst.
