„Po organizační stránce to zajišťuje Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov ve spolupráci s městem Loket, které je vlastníkem pozemků, a s Karlovarským muzeem, které je garantem té odborné stránky, protože samozřejmě nemůže archeologii dělat, kdo chce,“ uvedl předseda Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Ladislav Podracký.
Archeologové původně počítali s tím, že se letos budou provádět pouze sondáž zemní práce. Díky podstatně vyššímu finančnímu příspěvku z česko-německého Fondu budoucnosti bude ale kostel nakonec odkryt celý.
„My si především chceme upřesnit vzhled toho kostela. Zatím máme sice jakýsi dostatečně čitelný půdorys, ale věřím, že budou k mání po kompletním vykopání i další detaily. Dá se očekávat původní keramika datovací, protože hliněné hrnce, které naši předkové používali běžně, potom rozbité zahazovali. Dá se očekávat, že se tu najde i nějaký kov. Myslím tím třeba hřebíky z krovů, ale nevylučuji i nějaké drobné mince, protože při návštěvě kostela se občas z kapsy nějaká vytrousila. Dá se to očekávat i drobné sklo, předměty rituálního charakteru, třeba skleněné, hliněné, ale skleněné třeba výplně oken, tzv. terčíky,“ odhadl budoucí možné nálezy archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.
První písemná zmínka o kostele svatého Mikuláše pochází z roku 1253 kdy ho král Václav I. daroval společně s dalšími církevními stavbami Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Až do loňského roku se ale nevědělo, na kterém místě kostel stál.
„Těch zmínek je celá řada. Ten kostel se vyskytuje v mytologii, je tady spousta různých pověstí a těchto věcí. A samozřejmě vědělo se, že tady v té lokalitě něco je. To není nové. Jako už dávno se mluvilo o tom, že tady nějaká stavba stojí, ale víceméně ten nápad jít sem kopat, vznikl takovým tím spontánním způsobem, jako vzniká spousta věcí. Prostě seděli jsme jednou s panem poslancem Tomíčkem v hospodě a tak jsme se bavili a bavili. No a nějak jsme přišli na to, že by nebylo špatné zkusit tady udělat archeologický průzkum, no a tak jsme začali,“ popsal Podracký.
Od letošního průzkumu si archeologové také slibují další upřesnění doby vzniku, fungování i zániku kostela.
„Do toho 13. až šestnáctého století, kdy velmi předběžně zatím víme, že kostel existoval, kam ho datujeme. Tady asi v okolí Třídomí bývalého panoval čilý ruch. Já předpokládám těžbu, například těžbu cínu, ale i jiných barevných kovů. Žilo tady podstatně víc obyvatelstva, kostel musel mít, předpokládáme i nějaké lidské zázemí. Hodláme se podívat po okolí, po nějaké vesnici, prostě celým tím výzkumem dokumentovat snad čilý ruch v té době, včetně existence obchodní stezky,“ dodal Klsák.
Archeologický průzkum by měl být dokončen v červenci nebo srpnu. V září pak přijde na řadu zakonzervování zdiva a úpravy okolí, po jejichž dokončení by lokalita měla být zpřístupněna veřejnosti.
