Archeologický průzkum, který organizuje hornoslavkovské Sdružení dětí a mládeže ve spolupráci s Karlovarským krajským muzeem, byl zahájen již loni sondážními pracemi. Od letošního dubna pak probíhá celkové odkrývání zbytků zdiva, jeho statické zajištění a konzervace.
První písemná zmínka o kostele svatého Mikuláše se nachází již v darovací listině krále Václava I. z roku 1253. K jeho zániku pak došlo zřejmě na přelomu 15. a 16. století. Přestože přesné místo, na kterém kostel dříve stál, nebylo až do loňského roku známé, o jeho existenci se dochovala řada legend a mýtů.
„Těch pověr je strašná spousta, protože ten kostel vlastně zanikl už někdy počátkem 16. století. A protože samozřejmě ta stavba, jak není udržovaná, tak se rychle mění v ruinu, tak to hrozně povzbuzovalo fantazii těch lidí. Takže jsou tady pověsti o tom, že tady byly skryté zlaté poklady a že tady stával hrad. A mimo jiné třeba je i taková zajímavá pověst, že tady chodila stařenka, která nosila svazek klíčů a hrnek se lžící, se kterými chrastila, aby odradila hledače pokladů od návštěvy toho kostela, což je hrozně zajímavé, protože je to jedna z mála lokalit, kde samotní hledači pokladů se dostali následně do mytologie,“ uvedl předseda Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav Podracký.
Zbytky zdiva s částmi původních omítek jsou v současné době již v podstatě odkryty. Největším překvapením byl přitom nález téměř kompletního vstupního portálu, který má být obnoven do původní podoby.
„Pokusíme se najít zbylé části toho portálu. Už teď vlastně máme v podstatě skoro celý ten portál, ale ne úplně. A když se nám podaří najít celý i ten zbytek, tak by se měl postavit, vztyčit na původní místo a měl by sloužit jako dominanta toho kostela,“ popsal technický dozor na stavbě Jiří Průša.
Archeologický průzkum se nyní přesune do okolí stavby. Vzhledem k její velikosti je totiž nepravděpodobné, že by zde stála osamoceně a sloužila pouze jako poutní místo. Archeologové proto doufají, že se jim v okolí podaří najít zbytky osady nebo alespoň hřbitova.
„Myslíme si, že určitě tady muselo být nějaké zázemí. To, že tady vedly vlastně dvě stezky, ještě nebylo dostatečným důvodem k tomu, aby tady stála taková rozsáhlá stavba. To znamená, muselo tady být nějaké zázemí, musely tady být hospodářské budovy, předpokládáme třeba i existenci nějaké menší osady. Ale to samozřejmě všechno ukáže až ten následný průzkum,“ naznačil Podracký.
Při odkrývání zbytků kostela byla objevena také řada drobných předmětů, a to například úlomků keramiky, středověkých stříbrných mincí či mystických votivních předmětů.
„Lidí, kteří měli nějaké problémy buďto zdravotní, nebo některé jiné, nechali za své vlastní peníze u kováře vykovat předmět nebo v podstatě část těla, když měli problémy s nějakou částí těla, jako například nohu, nemocná noha, nechali ji vykovat, přinesli ji do kostela, v kostele se posvětila a zakopala se a doufali v to, že se potom ten problém nějak vyřeší. Takže našli jsme tu publikovanou vykovanou kovovou nohu se čtyřmi prsty, o čemž soudíme, že by mohla sloužit jako votivní předmět. Našli jsme tu i půlku koňské podkovy, což v podstatě by mohl být taky votivní předmět, jelikož koňská podkova v kostele je docela zvláštnost, Takže soudíme, že tohle by mohl být taky ten votivní předmět,“ vzpomněl na příklady nálezů Průša.
U některých objevených předmětů se zatím nepodařilo objasnit, k jakému účelu měly vlastně sloužit. Příkladem může být několik rozměrných opracovaných kamenných objektů.
„Kdyby navštívil kostel svatého Mikuláše pan Däniken, tak by se určitě vyřádil, protože máme tady třeba tunový balvan, který leží uprostřed presbytáře a je to pro nás obrovská záhada, co to mohlo být, protože součástí stavby to nebylo, součástí interiérů, nějakého vybavení - tam se nám to taky nezdá. A jako už několik týdnů vlastně spekulujeme nad tím, proč ti středověcí stavitelé táhli doprostřed stavby, která stojí na kopci, tisícikilový balvan a zatím bohužel prostě jsme k žádnému lepšímu úsudku nedošli. Takže možná, že nám třeba pomohou další články, které najdeme, ale to všechno ukáže čas,“ dodal Podracký.
Do konce léta chtějí archeologové s pomocí brigádníků průzkum kostela dokončit, takže od října by měl být běžně přístupný veřejnosti.
