Výstavu nazvanou "Proměny paličkované krajky" připravilo sokolovské muzeum ve spolupráci s členkami Klubu paličkářek při místním Domu dětí a mládeže. První krajky se v Krušnohoří začaly vyrábět již v 16. století a později tuto oblast proslavily po celé Evropě.
"Přišly z Annabergeru v Sasku, kde se rozšířily zásluhou podnikatelky Barbary Uthmann, která přivedla z Belgie krajkářku a ta vyučila děvčata a ženy, čímž dostaly vlastně prostřednictví k obživě. Potom se samozřejmě Barbara Uthmann starala o odbyt krajek a hlavně do ciziny," popsala historii Marcela Slavíková, autorka výstavy.
Paličkování krajek se postupně rozšířilo téměř do všech měst a vesnic krušnohorského regionu. Nejznámějšími centry výroby byly například Přebuz, Oloví, Krajková nebo Kraslice.
"V každé vesnici, v každé obci byla paličkářská škola. To byly kurzy, které trvaly třeba rok, dva, tři, pak zanikly, pak se zase několikrát obnovily a lidem vlastně ta krajka poskytovala obživu, i když velmi skromnou. Ale byl to způsob získání alespoň základní obživy," přiblížila autorka.
Krajky se přitom v naprosté většině vyráběly po domácnostech. Několik menších manufaktur se objevilo až v pozdějších letech.
"Faktor, to byl takový zprostředkovatel. Přinášel vzory z ciziny hlavně a materiál. A potom většinou učitelka nebo ředitelka paličkářské školy rozdělovala práci jednotlivým pracovnicím i dětem podle šikovnosti. Vyráběly se krajky metrové. Ty byly jako zdobení oděvu a prádla anebo velké rozsáhlé krajky, třeba přehozy přes postele, záclony, pokrývky, manžety, límce. A to dělali zručnější krajkářky. Když práce byla hotova, učitelka práce sebrala a odevzdala faktorovi, prodala a odměnu potom dávala těm jednotlivým pracovníkům," uvedla Slavíková.
Krajky získaly největší oblibu v období baroka a rokoka, kdy bylo jejich nošení výsadou především bohaté šlechty. V Krušnohoří nastal největší rozmach paličkování v osmnáctém a první polovině 19. století, kdy se v jihočeské i německé části věnovalo výrobě krajek až 60 tisíc lidí.
"V polovině devatenáctého století se objevily první stroje anglického původu. Říkalo se jim Bobinet podle asi autora a začaly doslova zaplavovat trh levnou strojovou krajkou. Tím vlastně lidé přišli o práci. I když krajka se udržela jako luxusní výrobek, ručně dělaná krajka i nadále," dodala Marcela Slavíková.
Výstava "Proměny paličkované krajky" bude v sokolovského zámku probíhat až do konce března. Na třináctý únor je pak v zimní zahradě zámku připravena přednáška o vývoji krajky a historii paličkování v Krušnohoří.
