„V podstatě jsme vyšli z toho, že každý rok dáváme do hradu poměrně vysokou částku. Někdy ty prostředky ani nejsou vyčerpány a my bychom měli tuto údržbu, záchranu dělat s rozumem a systematicky, tak, aby jsme nehasili jenom problémy, které tam jsou,“ vysvětlil místostarosta Chebu Václav Jakl.
Koncepce počítá například s rozšířením výstavní expozice podle návrhu správce hradu chebského muzea nebo s rekonstrukcí hradního paláce, jehož statika se neustále zhoršuje. Zelenou zřejmě dostane také dokončení univerzálního hlediště a jeviště pro pořádání kulturních akcí.
„Chebský hrad by měl být využíván. My jsme tady kdysi uspořádali konferenci, které se zúčastnila řada odborníků jak z památkové péče, tak lidi, kteří tomu rozumí. Byla ta konference mezinárodní a byl tam jeden takový zajímavý příspěvek, který zřejmě my musíme mít pořád na mysli, že hrad je především pro lidi a že by měl sloužit lidem. Ne tedy jenom vyloženě to přísné památkové hledisko pokud možno uchovat budoucím generacím. I tomu samozřejmě rozumím, ale to využití hradu by mělo být především pro lidi, pro turisty, pro občany města,“ popsal místostarosta.
Chebská radnice také podá na Ministerstvo kultury návrh na zápis hradu do seznamu národních kulturních památek. Ten je totiž podmínkou pro pozdější zápis mezi chráněné památky UNESCO, o kterém město již delší dobu uvažuje. V současnosti jsou přitom na území Karlovarského kraje pouze tři národní kulturní památky, a to zámky v Kynžvartu a v Bečově a tamní unikátní relikviář svatého Maura.
„To je ale dlouhodobá záležitost, to může být tak otázka i deseti let. Nám toto bylo doporučeno, když jsme uvažovali, jestli celá Městská památková rezervace by neměla být na seznamu UNESCO, ale tam už nejsme první. Hrad je velmi unikátní památka evropského významu, tak tam by šance byla,“ dodal Jakl.
Chebský hrad byl založen ve druhé polovině 12. století, kdy bylo Chebsko tzv. říšskou markou. Po 300 let pak hostil nejvlivnější osobnosti evropské politiky při oficiálních říšských sněmech a dvoustranných jednáních. Jeho podobu nejvíce ovlivnili římsko-němečtí císaři z dynastie Štaufů, z nichž nejznámějším byl Fridrich Barbarossa. Ve 13. století se stal Chebský hrad opěrným bodem politického vlivu Přemyslovců na západním pomezí Českého království. Posledním panovníkem, který zde pobýval a vedl mezinárodní mírová jednání, byl český král Jiří z Poděbrad. V 17. století byl pak hrad přestavěn na barokní opevnění.
