Do nedávno zrekonstruované budovy se centrum přesunulo z nevyhovujících prostor ve františkánském klášteře.
„Ve Františkánském klášteře byla knihovna ve druhém patře. Tam seděla paní Irena Michaláková u jednoho většího stolu a badatelé seděli u konferenčního stolku, a když přišli dva, tak si vlastně překáželi. Neměli tam pořádné osvětlení a často tam byla i zima, protože tam nefungovalo příliš topení ve druhém patře,“ přiblížila předchozí pracoviště ředitelka chebského muzea Eva Dittertová.
Nové prostory nabízejí nesrovnatelně lepší podmínky. Badatelé tady mají k dispozici čtyři samostatná místa, přičemž dvě umožňují připojení přineseného notebooku. Studované materiály si například zájemci také mohou hned na místě oskenovat a vytisknout.
„Služby jsou zpoplatněny pro komerční účely. To je právě vyjmenováno v tom badatelského řádu. A jinak studenti tak mají u nás všechny služby zdarma, jak studenti středních, tak vysokých škol,“ uvedla ředitelka.
Součástí badatelského centra je rozsáhlá knihovna se zhruba dvaceti tisíci svazky, která je zaměřena hlavně na literaturu historickou, vlastivědnou, národopisnou a přírodovědnou.
„Těch dvacet tisíc zahrnuje veškerý fond knihovny, to znamená studijní fond, regionální literaturu, který je asi pět tisíc svazků, manuskripta, kterých je pětadvacet, a staré tisky, kterých je kolem dvě stě šedesáti,“ spočítala pracovnice centra Irena Michaláková.
Návštěvníci se v prostorách centra musí řídit badatelský řádem. Například knihovna je zásadně prezenční, takže veškeré materiály jsou k dispozici pouze v podatelně a nelze je tedy odnášet.
„Každoročně naše muzeum navštíví cca 170 badatelů a já věřím tomu, že až se roznese, jaké služby a v jakém prostředí nabízíme, takže rozhodně ten počet stoupne,“ dodala Dittertová.
Pro veřejnost je badatelské centrum otevřeno vždy v pondělí od 8 do 18 hodin a ve středu od 8 do 16. Návštěvu v jiném termínu nebo případnou konzultaci s odborným pracovníkem muzea si lze předem domluvit telefonicky.
