Přestože výroba halonů činila v porovnání s freony celosvětově pouze dvě procenta, jejich podíl na poškození ozónové vrstvy se odhaduje na plných dvacet procent. Doba rozpadu těchto látek v atmosféře přitom přesahuje deset let. Od počátku letošního roku je proto také používání halonů zákonem o ochraně ovzduší zakázáno. Výjimku mají pouze látky získané recyklací a halony pro takzvané kritické použití.
„Podle zákona o ochraně ovzduší 86/2002 je povinnost uživatelů odevzdat halony do zvláštního skladu halonů. Proto za tímto účelem byl tento zvláštní sklad vybudován. S tím, že tedy povolení dosavadního dalšího užívání mají pouze uživatelé v oblasti takzvaného kritického použití. To znamená jaderné elektrárny, oblast civilního, vojenského letectví, oblast kolejové dopravy, oblast vědy, výzkumu, vývoje, zdravotnictví a tak dále,“ vysvětlil zástupce investora Roman Hrdý.
Výroba halonů byla na základě mezinárodních úmluv ukončena už v roce 1994. V současné době se ale na území České republiky používá v hasicích přístrojích ještě zhruba 100 tun těchto nebezpečných látek.
„Česká republika je vázána Vídeňskou úmluvou o ochraně ozónové vrstvy z roku 1985. Československo k ní přistoupilo 30. prosince 1990 a Česká republika 1. ledna 1993. To je rámcová úmluva, která vytyčuje hlavní cíle - eliminace látek poškozujících ozonovou vrstvu. A potom existuje prováděcí protokol, tzv. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Země. Ten je z roku 1987, vstoupil v platnost v roce 1989 a Česká republika je smluvní stranou od 1. ledna 1993. A tento Montrealský protokol už specifikuje jednotlivé látky, které je potřeba nebo kde je potřeba snížit jejich výrobu a spotřebu, nebo totálně vyřadit jejich spotřebu a výrobu a ty látky rozdělit do několika tříd a zároveň k nim dává i časové harmonogramy, kdy je potřeba je vyřadit,“ popsal prezident Montrealského protokolu Jiří Hlaváček.
Chebská halonová banka je nejmodernějším zařízením tohoto typu v celé Evropě. Nebezpečné látky se sem budou svážet a připravovat pro ekologickou likvidaci nebo případně pouze recyklovat. Recyklované halony pak budou uloženy pro potřeby kritického použití. Zároveň zde bude prováděn i monitoring dosavadních uživatelů halonů.
„Ta halonová banka v podstatě ČR nestála vůbec nic, protože to byl program Phare. To znamená celý náklad toho zařízení, který je 665 tisíc euro, z toho polovinu hradila naše společnost, polovinu EU,“ přiblížil Hrdý.
Do chebské halonové banky by se přitom měly svážet nebezpečné látky z celé České republiky.
„Přičemž to zařízení, protože je nejmodernější v Evropě, má poměrně vysokou kapacitu. To znamená, počítá se s ním i v rámci spolupráce zemí visegrádské čtyřky i ze zemí mimo Evropskou unii bude možné tyto látky tady recyklovat, regenerovat,“ dodal zástupce Hrdý.
V letošním a v příštím roce má být v zařízení zpracováno zhruba patnáct tun halonů, přičemž šest tun bude ekologicky zneškodněno a zbývajících devět tun recyklované látky uloženo pro další případné použití.
