„To znamená, hledali jsme vlastně, proč ten kostel tady vznikl. Už z předchozích let jsme měli nějaké náznaky, že tady probíhala intenzivní báňská činnost, takže letos jsme se třeba zaměřili na hledání jedné z těch historických štol, což se nám po dvouletém úsilí podařilo,“ uvedl organizátor průzkumu Vladislav Podracký.
Poblíž kostela archeologové objevili odvodňovací kanál, na jehož konci vykopali vstup do historické štoly, kde se pravděpodobně těžily polodrahokamy ametyst a jaspis. Tento objev je přitom dalším potvrzením domněnky, že v okolí kostela existovalo středověké osídlení.
„Ta souvislost si myslím, že je nasnadě. Když sem člověk přijde a uvidí kameny, které jsou v odvodňovacím kanále té štoly, tak ty jasně svědčí o tom, že jsou provázány s kostelem, protože stejné uvidíte i v kostele. Ne, že by z nich byl kostel přímo stavěn, ale z těch žilníků křemenných se některé kousky přímo ve zdivu nachází. Z toho my usuzujeme, že kostel, když máme datován k roku 1253, že i ta těžba musela stavbě kostela předcházet a probíhala současně s ním,“ popsal archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.
Vedle okolní krajiny se bádání zaměřilo také na detailní průzkum interiéru samotného kostela.
„Letos jsme se snažili, aby to byla co nejčistší archeologie, aby se nepracovalo jenom s krumpáčem, s lopatou a s těmi hrubými prostředky, ale aby přišli k dispozici nebo aby přišly na řadu i štětečky a drobné archeologické náčiní,“ přiblížil archeolog.
Mezi nejzajímavější letošní nálezy patří řada zachovalých kosterních ostatků. Před bočním oltářem byla například objevena neporušená kostra dospělého člověka orientovaná od západu k východu, která podle předběžných odhadů pochází ze 14. nebo 15. století. V těsném sousedství kostela, konkrétně u jeho jižní zdi, pak badatelé našli 14 kosterních pozůstatků, jejichž maximálně 40 cm nová délka svědčí o tom, že se jednalo o novorozence.
„Zajímavostí byla právě ta koncentrace v těchto místech. Těžko si ji můžeme v první fázi zatím vysvětlit. Jisté je, že to nebyly pohřby z jedné doby. Byly určitě z delšího časového období, protože některé z nich se navzájem porušovaly,“ komentoval nálezy Klsák.
Sondy v interiéru kostela vydali také větší množství nejrůznějších drobných předmětů z několika časových období. Jednalo se třeba o úlomky keramiky, a to často kuchyňské nebo o zbytky kachlů.
„Takže máme takové podezření, že kostel třeba nebyl využíván jenom pro ten náboženský rituál, ale že se, pokud o těch obyvatelích zde sídlících můžeme mluvit jako o hornících, se zde mohli shromažďovat i při jiných příležitostech, nejenom při tom náboženském rituálu, jak jsem říkal a že tu měli kamna a topili si, což je taková zvláštnost, která se jinde nevyskytuje. Zatím, když jsem o tom přednášel, tak to spíš sklidilo trošku bouři nevole u mých kolegů. Ale dnešní komise, která tu proběhla, se shodla, že to zase nemusí být nic výjimečného v podobných podmínkách,“ vysvětlil archeolog.
Archeologický průzkum okolí kostela má probíhat i v budoucnu.
„V příštích letech se bude pokračovat jednak na průzkumu těch báňských děl a budeme se snažit najít i nějaké další souvislosti s tím osídlením, protože v současné době jsme nalezli pohřebiště v interiéru i exteriéru kostela. Ale znamená to, že tady samozřejmě musel být nějaký sídelní útvar a je možné, že v případě těch báňských děl nejde pouze o ty dvě štoly, které tady v současné době máme, ale že jich mohlo být podstatně větší množství. To znamená, budeme se muset snažit najít co největší množství informací o tom, jak tady to osídlení bylo, jak probíhalo z hlediska těch jednotlivých časových úseků a poskládat ty střípky do nějaké mozaiky, která nám vypoví víc o té historii,“ naznačil další směr bádání Podracký.
Zbytky kostela svatého Mikuláše archeologové objevili přede dvěma lety a loni se jim je pak podařilo odkrýt. Existence kostela je přitom datována od poloviny třináctého století, kdy o něm existuje první písemná zmínka, do počátku století šestnáctého.
