„Tam je potřeba vidět ten fakt, že od schválení záměru v Zastupitelstvu města až po samotnou realizaci stavby musí investor absolvovat stavební řízení a všechny další potřebné kroky. A ono to v průměru rok trvá. Takže teď je taková ta pravá doba pro to, aby ti první nejrychlejší investoři začali stavby a stane se tak už v květnu nebo v červnu,“ popsal manažer Průmyslového parku Jiří Strádal.
Jako první by shodou okolností měly začít stavět dosavadní největší a nejmenší investor, konkrétně japonský koncern JSP International, který vybuduje závod na výrobu a zpracování plastů za více než miliardu korun a místní firma Juhos. V průběhu roku by pak v průmyslovém parku měla začít vyrůstat také prodejna zahradnických potřeb společnosti Zahradní a parková, prodejna stavebnin a vybavení domácností Raiffeisen servis a závod na výrobu hraček firmy Playmobil. První podniky by přitom mohly být dokončeny už na přelomu letošního a příštího roku.
„Tak musím říct, že jsme asi jednou z nejúspěšnějších průmyslových zón. To naše tempo obsazování je nadprůměrné, ale samozřejmě neusínáme na vavřínech. Ono za tím je potřeba vidět práci spousty lidí, kteří se o to, aby se průmyslová zóna v Chebu dobře prodávala, hodně snaží. Ať už v Praze na CzechInvestu nebo tady na radnici, případně i na karlovarském Krajském úřadě. Takže i to i samotná lokalita Chebu, která je po vstupu do Unie hodně zajímavá pro investory, hraje svou roli. Takže věříme, že že to půjde takhle dobře i dál,“ uvedl manažer.
V současné době má souhlas Zastupitelstva s lokalizací své investice v chebském průmyslovém parku 11 firem a 7 z nich už s městem také podepsalo smlouvu. S dalšími investory se pak vedou jednání.
„My jednáme v této chvíli se dvěma poměrně zajímavými investory. Jedním je velký německý logistický koncern a ta druhá firma je ze Švýcarska a jedná se o výrobní firmu, ale zatím nemůžeme zveřejňovat žádné podrobnější informace, protože si to investoři nepřejí,“ vysvětlil Strádal.
V průmyslovém parku je v současné době volných už pouze 16 z celkových 35 hektarů a ty budou nabízeny již výhradně pro výrobní aktivity. Firmy, se kterými se město do této doby dohodlo, by v chebské zóně měly investovat více než 1,5 miliardy korun. Postupně přitom mají vytvořit až 400 nových pracovních míst.
„Ale samozřejmě se jedná o číslo koncové čili až ty záměry budou stoprocentně naplněny. V počáteční fázi se bude jednat zhruba o polovinu těchto pracovních míst, ale do čtyř let by tady těch 400 nových pracovních míst být mělo,“ naznačil průběh manažer Strádal.
Vybudování průmyslového parku stálo přibližně 120 milionů korun, přičemž polovinou Chebu přispěla Evropská unie a čtvrtinou česká vláda. Dalších třicet milionů pak město muselo zaplatit za výkup potřebných pozemků. Chebská průmyslová zóna, která patří svojí velikostí mezi střední, získala státní akreditaci od vládní agentury CzechInvest a rovněž ocenění za nejlepší urbanistické řešení v loňském ročníku soutěže Průmyslová zóna roku, kterou pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu.
