Pracovní schůzky se přitom zúčastnili zástupci Kraje, chebské radnice a státního podniku Povodí Ohře.
„Předně bych řekl, že jsem rád, že se nám podařilo přesvědčit Krajský úřad, že problém výskytu řas a sinic na přehradách Jesenice a Skalka je vážný a že Krajský úřad to vzal za své a takové jednání svolal,“ uvedl místostarosta Chebu Pavel Vanoušek.
Na schůzce bylo dohodnuto, že společnost Povodí Ohře zpracuje do 28. dubna výsledky dlouhodobého monitorování, ze kterých má vyplynout, jak se živiny, které jsou pro výskyt sinic rozhodujícím faktorem, do přehrad dostávají. Zároveň má také předložit konkrétní návrhy opatření, jak problém nadměrného výskytu řas a sinic řešit.
„Podle předběžných výsledků to vypadá tak, že hlavním zdrojem je voda, která přitéká do přehrady. Samozřejmě ty lokální zdroje, které jsou na obou přehradách, se na tom jistým způsobem podílejí. Ale teprve až budou definitivně výsledky tohoto monitoringu, vyhodnoceny tím myslím, tak bude možno říct, co je rozhodujícím faktorem,“ naznačil možnosti místostarosta.
V závěru loňského roku oslovila chebskou radnici firma, která provádí čištění vod od řas a sinic pomocí biologických a biochemických přípravků. V současné době je již hotov projekt na jejich aplikaci na přehradě Skalka, který byl na nedávném jednání v Karlových Varech předložen k posouzení. Problémem této metody, která se provádí ve dvou etapách, a to nejprve na podzim a poté na jaře následujícího roku, je její značná finanční náročnost. Náklady na použití biologických preparátů na přehradě Skalka byly totiž vyčísleny na zhruba 40 milionů korun. Vedle Kraje, města Cheb a společnosti Povodí Ohře by se proto na realizaci musely finančně spolupodílet i další subjekty, například Evropská unie nebo Ministerstvo životního prostředí.
„Počítáme s tím, pokud k tomu bude dát souhlas, že by se to odzkoušelo na části přehrady Skalka někde v té lokalitě, kde je kemp U Křížového kamene, ale bylo by to až v podzimních měsících, protože vlastně ta činnost těch mikroorganismů probíhá v zimě, v těch zimních měsících, kdy se pomnožují a potom na jaře tedy účinkují tak, že spotřebují živiny a zabrání růstu řas a sinic,“ vysvětlil Vanoušek.
Do začátku letošní letní sezony se tedy s nějakým zásadnějším řešením problému pravděpodobně počítat nedá.
„Snad realizovatelné by bylo jedno a to je regulace výšky hladiny, protože jednou z připomínek občanů bylo, že by to mohlo být způsobeno tím, že přehrada dlouho zůstává vypuštěná a zaroste zelenou hmotou a ta potom vyhnívá a tvoří živiny. Takže to jsme taky předložili tedy k prodiskutování a zvážení, jestli toto by nemohlo být důvodem,“ popsal další hledisko místostarosta Vanoušek.
V loňském roce chtěla chebská radnice použít proti silnicím v přehradě Skalka Modrou Skalici. Krajský úřad ale po protestech rybářů aplikaci této chemikálie nakonec nepovolil.
