Největší část, a to konkrétně 30, je přitom v majetku různých společenství vlastníků bytových jednotek.
„Když se lidi tady v Sokolově koupili například v paneláku, tak zároveň s bytem si koupili i část krytu jako nebytový prostor. Takových krytů je tady v Sokolově nejvíc,“ objasnila vedoucí oddělení krizového řízení sokolovské radnice Ludmila Čaňková.
Údržba stálých krytů je poměrně značně náročná, majitelé ale můžou požádat o jejich zrušení a prostory pak udržovat pouze jako úkryty improvizované. Tento postup má však vedle výhod také určité nevýhody.
„Mezi těmi kryty je obrovský rozdíl. Kryt stálý musí mít funkční filtr ventilace, kryt improvizovaný ne. Kryt stálý, který je zařazený v plánu ukrytí, tak majitel takového krytu má šanci získat nějaké peníze například od Hasičského záchranného sboru na náhradu energií. Potom majitel právnická osoba si může odečíst z daňového základu na náklady na údržbu a to všechno majitel improvizovaného úkrytu nemůže,“ popsala vedoucí.
Majitelé mají také možnost kryty téměř neomezeně využívat, řada jich přesto zeje stále prázdnotou.
„Ten kryt je jejich majetek, takže ho můžou využít jakkoliv. My se využití nebráníme, naopak to vítáme, protože když kryt využívaný, když je tam například posilovna, když je tam tělocvična, když je tam sklad, archiv, cokoliv, tak ten kryt je opečovávaný,“ dodala Čaňková.
Druhý nejvyšší počet krytů pak vlastní město, které se pro ně také snaží najít vhodné využití. Město vlastní celkem třináct krytů s kapacitou více než 6000 osob.
