„My jsme dnes podepsali první rozhodnutí na uvolnění evropských peněz na první projekt v kultuře, která obnovuje památky a dává jim novou funkci,“ uvedl profesor Václav Riedlbauch.
Další funkce otevřeného jižního křídla zámku spočívá ve zřízení badatelského místa. To je součástí nového krajského centrálního depozitáře.
„Depozitář s klimatizací a s regálovými systémy – jsme na to velice pyšní, protože, kdo jiný než zámek Kynžvart s jedněmi z nejbohatších sbírek v republice, si to zaslouží,“ řekl kastelán zámku Miloš Říha.
Depozitář byl vybudován nákladem 8 milionů korun, přičemž 85 % byla dotace z fondů a zbytek ze státního rozpočtu. Zámek spjatý s osobou knížete Metternicha se ocitl na seznamu evropských památek na jaře letošního roku.
„Zámek byl samozřejmě obnovován v minulých letech také z evropských fondů. Jeho celková stavební obnova byla asi v rozsahu 70 milionů. Po stavební stránce byl víceméně zajištěn a toto byla poslední část, která zbývala,“ sdělila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryszková.
Bezbariérový depozitář v sobě ukrývá mnoho cenných předmětů. Opravdovou raritou je tzv. kynžvartská Daguerrotypie. Tu si měli možnost přítomní prohlédnout. Jedná se o snímek s motivem uměleckého ateliéru, který věnoval objevitel Daguerre rakouskému státnímu kancléři Metternichovi ještě před zveřejněním své technologie. Obsahuje jeho věnování a vlastnoruční podpis. Že šlo o výjimečnou věc, bylo zřejmé už v té době.
„Metternich o tom věděl pochopitelně, chlubil se tím, že to dostal od Pierra Daguerra. Existuje korespondence, kde o tom píše,“ uvedl dále kastelán Říha.
Ve sbírkách zámku se nachází dalších 7 daguerrotypií. Chystá se proto projekt na instalaci speciální vitríny, aby bylo možné tyto unikáty představit.
