"To letošní téma se týkalo období českého stavovského státu, to znamená období od nástupu Ferdinanda I. roku 1526 do stavovského povstání v roce 1618," uvedl garant soutěže profesor Petr Vorel z Pardubické univerzity.
Znalosti studentů musí být nadstandardní. Jinak by neměli šanci uspět.
"Ty otázky jsou už poměrně hodně náročné, protože právě ta družstva jsou připravována velmi kvalitně. Myslím si, že tady učitelé středních škol, gymnázií, odvádějí ohromnou práci. Takže už skutečně po zkušenosti z těch několika let, kdy ta soutěž probíhá, tak už ty otázky musí být velmi těžké právě proto, aby se vůbec dokázalo rozlišit, kdo je lepší a kdo je horší," vysvětlil Vorel.
Zajištění celé soutěže je náročné a rozpočet jednodenní akce se pohybuje přes milion korun.
"Sponzorů bylo přes dvěstě. Vedle třiceti měst pěti krajů se přidali i političtí činitelé jak krajští zastupitelé, tak i poslanci v parlamentu i senátoři," upozornil organizátor klání Miroslav Stulák.
I letos byl průběh soutěže podobný jako v předchozích ročnících.
"Příprava je v podstatě už nějak systematizovaná, to znamená, že má ta soutěž několik kol, každé kolo má jiný charakter. Takže pro hlavní roztřídění vědomostí jsou asi nejdůležitější první dvě kola, která mají těch otázek nejvíc. Ta zpravidla každý rok připravují dva specialisté z vysokoškolského prostředí, takže ty otázky na letošní rok připravoval profesor Beneš z Filozofické fakulty Pražské univerzity a já jsem byl autorem druhé části otázek," uvedl Vorel.
Otázky byly členěny na čtyři bloky - dějiny politické, náboženské, kulturní a hospodářské. Čtvrté kolo otázek přednesly na projektoru na předtočených záběrech některé známé osobnosti. Letos to byl lékař Jan Pirk, sportovkyně Barbora Špotáková nebo slavný brankář Jiří Holeček.
Své pocity vyjádřil i dlouholetý účastník soutěže v roli porotce a spolupracovníka historik Petr Čornej.
"Vidím, že rok od roku je účast na soutěži větší a samozřejmě i s pocity nostalgie, protože poprvé jsem tady byl v roce 1997, a už tehdy mě to ohromilo, a to účast v porovnání s dneškem činila tak 66%," vyjádřil exaktně Čornej své pocity.
Význam soutěže vidí mnozí i v příkladu, který s sebou přináší.
"Třída nebo to gymnázium tam posílá své družstvo, své bojovníky, tak ostatní mají i ten zájem o co vlastně jde a jak ti jejich dopadli. Takže obecně si myslím, že tato forma začíná do jisté míry nyní nahrazovat tu skutečnost, že klesá přímá dotace výuky dějepisu na středních školách a právě pro ty zájemce, kteří mají chuť něco dělat a chtějí pak třeba pokračovat ve studiu dál na vysoké škole, tak právě tyto formy nabízejí kvalitní možnost sebeuplatnění, které už v té výuce možná není," připomněl význam profesor Vorel.
Témata jednotlivých ročníků postupují chronologicky a tak je o tom příštím již teď rozhodnuto.
"Další ročník, už jubilejní dvacátý, bude na sklonku listopadu příštího roku a bude se věnovat létům 1618 až 1740," prozradil Stulák.
Skončený ročník znamená pro zúčastněné fakt, že se pokračuje v ročníku dalším.
„Okamžitě po ukončení tohoto devatenáctého ročníku se začíná připravovat dvacátý ročník. Po stránce zabezpečení financí, po stránce organizační přípravy otázek, vyhlášení témat a podobně. Je to opravdu celoroční práce toho týmu, která vyvrcholí, v tom jednom jediném okamžiku," přiblížil ředitel pořádajícího chebského gymnázia Jaroslav Kočvara.
Letos obsadilo třetí místo družstvo z Hradce Králové a druzí byli studenti z Litoměřic. Vyhlášení vítězů předcházely fanfáry. Nejvyšší příčku získali účastníci z olomouckého gymnázia. Pro ně byly připraveny opravdu hodnotné ceny. Počítač, notebooky i zájezd do Itálie.
