Tento fakt stál i za nabídkou města, které vznik knihy iniciovalo. V rekordně krátké době tak vznikl zajímavý svazek. Věnuje se ulici od 60. let 19. století, kdy se rodil první projekt Bahnhofstrasse – dnešní ulice Svobody.
„To samotné zakládání ulice bylo velmi dramatické a určitě ten historický úvod, který je v publikaci, myslím čtenáře nadchne, protože jim to připomene i současnou situaci, kdy je třída Svobody velmi diskutována,“ připomněl spoluautor publikace Zbyněk Černý.
Kniha Que procedit – Historie pěší zóny v Chebu navazuje na soudobý trend, kdy vycházejí knihy věnované tzv. mikrohistorii. Snaží se o přiblížení detailu části historie a místa. Zde je ukázka z úvodu knihy.
„Dostali jsme se totiž do okamžiku, který znamenal pro Cheb zásadní změnu. Celá staletí se budovaly hradby, kopaly příkopy a město působilo jako uzavřená tvrz, průlomy hradeb během první půle 19. století na tom mnoho nezměnily. Zbouráním domu č. 8, rozebráním vedlejší pevnostní věže a zasypáním příkopu se ale otevřela skutečná brána, kterou přímo do srdce města vstoupila nová doba,“ popisuje v knize autorský kolektiv důležitý mezník dějin města Chebu.
„Nám se poměrně zdárně podařilo tu ulici, která byla doposud poměrně anonymní, oživit. Tudíž zalidnit jí, zjistit majitele domů, zjistit historii domů, zjistit stavebníky, architekty, a to si myslím, že je určitě krok vpřed a že je to doplnění důležitého kamínku do mozaiky historie Chebska a Chebu,“ popsal záměr díla Černý.
Svazek, který vychází v nákladu 5 tisíc výtisků, přináší i množství nových faktů.
„Pro nás samotné bylo velkým překvapením to, že při budování se kdysi našly barokní náhrobky, které jsou nyní umístěny na nádvoří chebského muzea. O jejich osudu jsme doposud vůbec nevěděli a teď víme historii. Stejně tak zajímavé bylo to, že v místech, kde je dnešní Brána (času), se při budování té ulice nalezla například ložiska hnědého uhlí, což je velmi pozoruhodné, i když ne asi překvapivé pro geology. Potom byly zajímavé objevy architektů. Pro mě osobně byl velkým překvapením objevení architekta České eskomptní Banky, asi pro chebské známé budovy Čedoku, kde se podařilo zjistit, že to byl významný pražský německý architekt Fritz Lehmann, který patří do té první kategorie architektů, a proto vidíme, že ta budova silně vybočuje po architektonické stránce z celé té zástavby,“ přiblížil Černý.
Stavba vzbudila spoustu emocí, lidé jí vnímali jako příliš dominantní a názory se různily. I to je dokladem, že diskuse nad kontroverzními díly není otázkou jen dnešní doby. Ředitel archivu v Chebu se domnívá, že vydávání podobných knih nebude jednorázová záležitost.
„Doufám, že to vůbec není výjimečná věc, že se publikační činnost bude dále rozvíjet a máme tady nabídky renomovaných nakladatelství, která nás oslovila v tom smyslu, že chtějí, abychom připravili syntézu dějin města Chebu a samozřejmě s městem Cheb máme do budoucna naplánované další projekty, ať už to jsou výstavy nebo tradiční kalendáře, ale i další publikace, které oni z vlastního zájmu chtějí pro občany města publikovat,“ uvedl ředitel chebského archivu a spoluautor knihy Karel Halla.
Jako velmi slibné téma se zdá být připravovaný film k výročí města pro příští rok. Měl by obsahovat unikátní dobové záběry.
