"Protože to byla vlastně listina, která byla darovací od krále a pozdějšího císaře Jindřicha IV. a ta listina vyšla 13. února 1061," upozornil místostarosta Michal Pospíšil.
S podobou známky seznámil přítomné zástupce radnice, filatelistů, novinářů a veřejnost autor její grafické podoby Jan Kavan.
"Jsou na ní typické atributy města Chebu. Což samozřejmě jsem nemohl opomenout Špalíček, typický. Pak kostel svatého Mikuláše, který dostal nové helmice nebo nové vrcholky věží, což jsem se dozvěděl při návštěvě, když jsem tady byl rekognoskovat terén. A pak je tam tedy hlavně kaple z chebského hradu, která je asi tou nejcennější památkou, která se tady dochovala a je to velká kuriozita, dvoupatrová kaple s průhledem z románského do gotického podlaží," přiblížil výtvarník Jan Kavan.
Autor návrhu se podle svých slov snažil na známku dát více symbolů ale jen do té míry, aby působila kompozičně sladěně. Technika tisku známky patří mezi nejstarší.
"V tomto případě je barevný oceloryt ze čtyř barev, což je ovšem práce spolupracovníka, který tu známku realizuje, což je Václav Fajt. Já dělám jenom návrh, který se dělá v šestinásobku, čili pohodlná velikost, ale pan Václav Fajt jako rytec má už potom ten problém, že to musí udělat v té originální velikosti," připomněl Kavan.
A jak dlouho vzniká grafická podoba známky?
"Pracoval jsem na tom řekněme měsíc plus čtyřicet let praxe," směje se Kavan.
Zástupci města považují vznik známky pro Cheb jako významný počin. Reklama na památky bohaté město půjde na poštovních listinách do celého světa.
"Bude k dostání na všech poštovních úřadech, bude u nás v Infocentru a bude vydána v počtu 208 tisíc kusů," uvedl Pospíšil.
Tento počet vydaných známek patří mezi malé. Je to dáno použitím unikátní a složité technologie tisku.
"Určitě je to menší série, protože jak pan Kavan řekl, tisková technika ocelotisku z plochých desek je velice náročná, protože se jedná o ruční soutisk několika barevných ocelorytin a maximálně se dá na jeden tiskový arch umístit 8 známeček. Takže ostatní známky se tisknou třeba rotačním ocelotiskem v kombinaci s hlubotiskem anebo ofsetem a tam arch jednotlivých známek může mít až sto kusů známeček," řekl člen předsednictva Svazu českých filatelistů Josef Fronc.
Takové série vychází i v mnohamilionových nákladech. To byl příklad i první známky, na které se objevilo město Cheb.
"Československá pošta asi v roce 1964 nebo 1965 vydala tehdy emisi výplatních známek města a jednou z těch známek, s nominální hodnotou koruna šedesát, byla známka s námětem města Chebu. Byl na ní stvořen také Špalíček a okolní budovy," popsal Fronc.
Tato známka vyšla v nákladu téměř 74 milionů kusů. Šlo o tzv. výplatní známku, která se několikrát dotiskovala. Použitá technika byl zmíněný rotační ocelotisk v barvě šedomodré v kombinaci se žlutým hlubotiskem. Tisková forma obsahovala 2x50 kusů známek. Autorem výtvarného návrhu byl Josef Liesler a autor rytiny Josef Herčík. Za zmínku stojí také srovnání helmic kostela sv. Mikuláše na obou známkách.
Při slavnostním představení té současné si přítomní filatelisté nechávali podepsat autorem návrhu také obálku prvního dne. Na ní byl vyobrazen rytíř Roland, který značil trhová práva říšských měst.
"To je na tom ještě to krásný, že ten úkol je vždy ještě rozšířený o to, že se dělá takzvaná obálka prvního dne. Tam se dá ještě rozvinout ten motiv, který s tím souvisí, obohatit tu problematiku. Já jsem v tom využil další symbol, který tady je a byl obnoven, Roland. To je ten rytíř z renesanční doby, který se ocitl tady na kašně, protože náměstí je celý krásně znovuobnovené, včetně této kašny. A na razítko prvního dne, to je jiné razítko, než se používá potom běžně, to se používá jen při té inauguraci známky, tak tam jsem použil městský znak ze staré pečetě městské," prozradil výtvarník Jan Kavan.
Aby byl výčet úplný, můžeme zmínit také fakt, že v roce 2009 vyšla známka v emisi Umění s námětem obrazu Alej od Alfréda Justitze. Originál obrazu visí hned vedle městského úřadu v Galerii výtvarného umění.
