„Zdá se nám, že ten projekt Bezpečné město, který je v Sokolově, může být inspirací i pro další místa České republiky," pochválil projekt Karel Bačkovský, zástupce ředitele Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.
Podotkl také, že vzniká něco, co se dá považovat za příklad účelné praxe. Velmi dobře to také zapadá do širších změn v policii. Její reforma už probíhá nějakou dobu a jedním z cílů je i to:
"Aby se policie přestala orientovat jen a pouze na ty, kteří zákon porušují, ale aby se soustředila právě na ty, kteří jsou jejími zákazníky, to jest na ty řádné občany a soustředila se na to, jak oni vnímají svou vlastní situaci, jak se cítí bezpečně, jestli se právě cítí bezpečně, a aby tomu přizpůsobila svojí činnost," popsal Bačkovský.
V Plzni již mají s projektem praktické zkušenosti. Zavedli jej přede dvěma lety a nyní mohou srovnávat. Nechali si rovněž zpracovat analýzu pocitu bezpečí obyvatel od Centra aplikované antropologie Filozofické fakulty Západočeské Univerzity. Její výsledky byly neočekávané.
"Určitě nás to překvapilo, protože jsme zjistili, podle tohoto výzkumu, že většinu občanů města Plzně trápí podle policie ty nejbanálnější přestupky jako je vandalismus, rušení nočního klidu, atd.," uvedl manažer projektu v Plzni Ladislav Plochý.
Výsledky průzkumu po porovnání s policejními statistikami odkryly rozdíly ve vnímání pocitu bezpečí obyvatel.
"Bylo to pouze v některých lokalitách, kde se vyskytuje nějaká sociálně vyloučená lokalita, tak tam se to nějak trošku krylo, ale jinak většinou má policie jiná data, než které nám poskytl průzkum," zmínil Plochý.
Lidé se necítí bezpečně často i v místech, kde policie registruje malý nápad trestné činnosti. Nyní mají občané možnost prostřednictvím portálu Bezpečné město mnohem lépe řešit problémy.
"Já si myslím, že pro toho občana hlavní výhoda je, že je pro něj podstatně jednodušší se s jakýmkoliv svým problémem obrátit prostřednictvím webového portálu nebo našich info schránek k nám na odbor. A my vyřídíme, přepošleme a zařídíme vyřešení toho jeho problému,“ potvrdil Plochý.
V Sokolově se projekt postupně prosazuje i díky osobě velitele Městské policie, který byl u jeho zrodu, když působil právě v Plzni.
"Projekt pro nás znamená to, že opravdu bychom se chtěli přiblížit občanovi, řešit jeho problémy, měřit pocit bezpečí občanů ve městě a víceméně se vracíme ke starým tradicím, kdy každý znal svého strážníka, znal svého policistu, no a chceme do toho zapojit samozřejmě i samosprávu, tudíž v tom projektu významně figuruje i zastupitel," poukázal na důležitý prvek velitel městské policie Petr Kubis.
U každého projektu hrají rozhodující roli peníze a jejich účelné využití. O tom bude nutné diskutovat se zastupiteli, kteří oprávněně budou chtít viditelné výsledky.
"Takže si myslím, že tady zrovna sehraje roli ta Městská policie, a proto je potřeba posilovat její roli. Budeme muset, bohužel, do toho vkládat prostředky tak, aby městská policie mohla sloužit nepřetržitě. Protože zejména v noci a přes víkendy, kdy nyní neslouží, se ty přestupky nejvíce dějí," upozornil starosta Sokolova Zdeněk Berka.
Projekt Bezpečné město nalezl odezvu i u chebských zástupců. Hodlají se také inspirovat.
"Bude tady větší vazba mezi Městskou policií a občany města Chebu, potom si myslím, že by to mělo mít také zároveň dopad nejenom na město Cheb jako takové, ale i celokrajské působení. Takže my se k němu chceme také připojit, uvažujeme o tom," řekl místostarosta Chebu Michal Pospíšil.
Podobně jako v Sokolově a Plzni bude konkrétním krokům předcházet analýza pocitu bezpečí mezi obyvateli města.
