"První problém je v tom, že Sokolovská uhelná má výrazně horší podmínky ze strany ČEZu, než ostatní dodavatelé uhlí do ČEZu. Nejen v ceně, ale i v dalších podmínkách ve smlouvách. A dá se vyhodnotit, že ty rozdíly jsou doopravdy tak obrovské, že s tím se dál nedá ze strany Sokolovské uhelné pracovat, protože je SUAS nucena dodávat uhlí do ČEZu prakticky pod úrovní nákladů," poznamenal Generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek.
Ceny uhlí vzrostly od roku 1998 o pouhá 4 procenta.
"Druhý problém, který tady je, že přestože za 12 let se cena uhlí nepohla, vlivem chování ČEZu, tak cena tepla do regionu vzrostla dvaapůlkrát," tvrdí Štěpánek.
Cena odebíraného uhlí je podle ČEZu v pořádku, je garantovaná smlouvou z roku 1998 až do vytěžení zásob.
„Je to dáno tím, že máme dlouhodobou smlouvu a bylo by porušením zákona, pokud bychom se vzdali výhod, které nám z této smlouvy plynou,“ argumentuje mluvčí pro západní Čechy Martin Sobotka.
Ze schůzky za účasti pěti starostů měst, zástupců Sokolovské bytové a Sokolovské uhelné, kde se ceny tepla rozebíraly, vzešel požadavek na informace od ČEZu.
"Je zřejmé, že tam je značný zisk pro výrobce tepla, zdá se, že i neoprávněný. Proto jsme se rozhodli vyžádat si od ČEZu kalkulaci ceny tepla, a to přímo na Tisové," informoval starosta Sokolova Zdeněk Berka.
„My zatím ještě stále neprodáváme za cenu plných nákladů, stále prodáváme levněji, než jsou úplné náklady na výrobu toho tepla,“ kontruje Sobotka.
Podle starostů ale čísla za celou skupinu elektráren nic neříkají o regionálním působení právě Elektrárny Tisová.
"A na základě toho jednat o případném snížení ceny tepla," dodává Berka.
„Pravděpodobně všechny informace nesdělíme, protože jsou předmětem obchodního tajemství a mohly by nevítaně zajímat konkurenci. Nicméně jsme ochotni starosty důkladně seznámit s tím faktem, že úplná výrobní cena tepla je zatím stále ještě vyšší než ta prodejní,“ uvedl Sobotka.
Pravděpodobně zástupci měst podají podnět Energetickému regulačnímu úřadu o přezkoumání ceny tepla. ČEZ si je ale jistý, postupuje podle dané metodiky výpočtu ceny tepla.
„My postupujeme podle té metodiky. Čas od času jsme kontrolováni ze strany buďto Státní energetické inspekce nebo Energetického regulačního úřadu a ČEZ Teplárenská zatím nedostala pokutu,“ zůstává klidný Sobotka.
Města se ale připravují na krizový scénář, jak by vypadalo zásobování teplem z Vřesové, kterou SUAS provozuje.
"Budeme chtít po Sokolovské uhelné, aby zpracovala jakousi studii nebo jakýsi záměr, zda by to bylo proveditelné a kolik by to vlastně stálo," potvrdil starosta Berka.
Zároveň starostové podporují úsilí Sokolovské uhelné o narovnání cen výkupu uhlí. Uvědomují si ale dvojsečnost tohoto úsilí. Případné zvýšení cen uhlí by podle nich mohlo posloužit jako argument pro další zdražení tepla.
"Právě k tomu by měla sloužit ta kalkulace, abychom to rozklíčovali a aby k tomu nedošlo, protože zdá se, že ty zisky jsou tam enormní a že ani nějaké navýšení toho vstupu by nemělo vést k navýšení ceny tepla," vysvětluje Berka.
Ztráty, které vlivem ceny uhlí těžaři podle vlastních slov utrpěli, jsou obrovské.
"Konkrétně pro Sokolovskou uhelnou jsou to z minulosti stovky milionů korun," vypočítal Štěpánek.
Jako další důkaz opomíjení regionu vidí celou kauzu senátor a nyní místostarosta Sokolova Pavel Čáslava.
"Ono to má vlastně dvě roviny, celá ta záležitost, dvě sociální roviny. Ta první, to je vysoké ceny za teplo, které lidé v tomto regionu platí. A druhá věc je, že vlastně jakoby pokračuje dál drancování tohoto regionu tím způsobem, že nerostné bohatství, které se zde vytěží, se hned vzápětí za dumpingovou cenu prodá společnosti, která ho obrovským způsobem zapracuje do celkové ceny tepla. Takže lidé v podstatě zaplatí nepřiměřenou cenu tepla a společnost z toho má zisk, který samozřejmě realizuje někde jinde a ne tady u nás. Prakticky se dá říct, že ten region je dvojím způsobem okrádán," připojil se ke kritice stavu Čáslava.
„Pro nás by třeba bylo přijatelné to, kdyby to obrovské množství prostředků, které elektrárna dostává, se projevilo třeba na zakopávání těch nevzhledných trubek, těch parovodů, které po městě vedou, ale bohužel v podstatě za těch 10 - 12 let, kromě nějakých dílčích kratších částí, se ty trubky akorát natírají," neskrývá místostarosta Sokolova Karel Jakobec.
ČEZ se brání, že investice do rozvodné sítě byly vyšší, než se zdá.
„Jsou tu vícenáklady na tom samotném zdroji tepla, protože musíte udržovat technologie, obnovovat je a další věci spojené s ekologií té výroby. A pak to jsou především náklady v distribuční síti,“ vyjmenoval Sobotka.
Vedení Sokolova si však stojí za svým a hodlá celou situaci řešit i právní cestou.
„Tak my určitě, ve spolupráci s ostatními městy a ostatními odběrateli tepla z elektrárny, budeme zvažovat, jak dál postupovat. Budeme projednávat s právníky, jestli by byla šance nějaké peníze získat zpátky anebo alespoň vidět to, aby se ty vybrané peníze více odrazily v infrastruktuře," řekl Jakobec.
ČEZ ústy svého mluvčího chystá vstřícný krok k uklidnění rozjitřené situace.
„My nyní plánujeme, jako gesto dobré vůle, to, že smlouva umožňuje, abychom si uhlí odebírali přímo v dole. To znamená, že plánujeme obrovskou investici do zařízení tak, abychom byli schopni sami dopravovat uhlí a tím pomohli Sokolovské uhelné nějakým způsobem šetřit náklady,“ popsal Sobotka.
Ceny tepla vzrostly podle informací z obou stran ze 116 korun bez DPH za GJ v roce 1998 na 309 korun pro letošek. K němu je potřeba připočítat náklady na místní distributory.
