„Přistoupil jsem k tomu druhému tématu. Začal jsem ty věci dávat dohromady. Říkal jsem si ´není to tak obtížné téma´. Ale postupně se ukázalo, že opravdu, pokud budu chtít poctivě tuto knihu udělat, že je to velice obtížné, že sehnat podklady, sehnat pamětníky, byl docela velký problém,“ popsal počátky tvorby knihy autor Jan Rund.
Přesto se zakousl do tématu a postupně začal se shromažďováním dostupných informací. Ve starých tiscích se našly i zajímavé informace o životě původních hostinců, srazech politických stran, hudebních produkcích atd. U dosud fungujících hospod autor zjišťoval informace o vlastnících, provozovatelích, personálu a další data.
„Přišel jsem na to, že lidská paměť je poměrně krátká a nelze úplně dokonale vystihnout všechny události jen na základě osobních vzpomínek jednotlivých lidí," připomněl jedno z úskalí vzniku materiálu Rund.
Proto bylo nutné se vydat do archívů, zejména těch stavebních a také nahlédnout do starých katastrálních map. Bez vstřícného přístupu by práce byla nepoměrně složitější, autor proto neopomněl všem institucím poděkovat a zmínit je v knize. A že míst nebylo málo. Kromě Sokolova autor hledal v archívech v Jindřichovicích na Sokolovsku, v Nepomuku, Žluticích, Praze i v soukromých archivech sběratelů.
V minulosti padlo mnoho hostinců za oběť budování socialismu, kdy musela stará zástavba uvolnit místo panelákům a dalším stavbám.
„Bylo to zejména v prostoru Starého náměstí a toho okolí, a tam skutečně za oběť padlo spousty hospod, i když fungovaly do poslední chvíle. Jako příklad mohu uvést hostinec Beseda, která fungovala do nějakého data a mám zaznamenáno, že dva dny nato se celý objekt boural. Další slavná hospoda U tří lip – také fungovala pod RAJem do posledního dne a potom byla zbořena a tam to bylo v případě přípravy areálu pro sokolovské gymnázium," uvedl některé příklady Rund.
Kniha Sokolovské hospody má podtitul Historie, architektura, lidé. Zachycuje dějiny výroby piva a historii dvou pivovarů. Hraběcího od roku 1584 a později i Měšťanského. Ten byl při velkém požáru města zničen a už se neobnovil. Dnes ve městě funguje jeden soukromý pivovar v prostorách kláštera.
Město autor rozdělil na několik částí a v nich popisuje historii hostinských zařízení. Těch, které dosud nalezl, bylo 122 a počet se stále mění.
„V roce 1986 bylo v Sokolově 16 hostinců a po roce ´89 došlo k prudkému nárůstu. V podstatě do dnešního stavu, kdy je jich funkčních zhruba 65,“ spočítal Rund.
Podrobný rozbor, proč některé hospody zanikly, autor neprováděl. Ale co platilo dříve, platí i v současné době.
„Pokud hospodu provozuje člověk, který jí otevřel jen za účelem zisku, tak mnohdy se mu to nepodaří a za velice krátkou dobu končí. Ono totiž toto povolání není vůbec jednoduché. Tam, kromě toho, že musí dobře vařit, čepovat kvalitní pivo, potřebuje mít výjimečný kontakt s hosty, musí být vlídný, musí být pracovitý a tak dále. A to mnohým chybí a ti hosté to velice brzy poznají, přestanou tam chodit a hospoda přestane prosperovat, to znamená, že vytvořit si dobré jméno a zázemí trvá nějakou dobu a musí ten provozovatel obětovat téměř všechen volný čas, aby dosáhl toho, aby mu tam lidi chodili," shrnul poznatek ze studia historie hospod Rund.
Publikace je opatřena podrobnými poznámkami, které jsou samy svébytným textem. Obsahuje také přehled všech hospod, včetně vlastníků a současného stavu. Jedinou vadou na kráse je zatím fakt, že kniha nebyla dosud vytištěna. Chybí ještě sehnat část finančních prostředků.