A to není dobrý stav. Alespoň to potvrdilo letošní hlasování o největší byrokratický nesmysl. Odborným garantem ankety Absurdita roku, která je vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku a Česká spořitelna Živnostník roku, je Hospodářská komora ČR.
Daňové kontroly jsou běžným nástrojem daňového řízení. V průběhu takové kontroly dodržování povinností podnikatele na dani z přidané hodnoty však není podnikateli vrácena DPH. Vzhledem k tomu, že v praxi bývají kontroly protahovány na měsíce až roky, ovlivňuje takový postup negativně finanční stabilitu firmy a může ohrozit samu její existenci. Třeba kvůli případným pochybnostem ohledně jedné transakce váznou podnikateli prostředky na účtu finančního úřadu v souvislosti s celou řadou dalších nesporných obchodních případů. Účinná a rychlá obrana proti tomu neexistuje, v každém případě to znamená, že firma své peníze jen tak neuvidí.
Případů, kdy blokování nadměrných odpočtů DPH tíživě doléhá na firmy, je celá řada. Podnikatelé o nich neradi mluví, aby proti sobě ještě víc nepopudili finanční úřad. Ačkoli se Finanční správa hájí tím, že celková částka zadržovaných odpočtů DPH dlouhodobě klesá, praxe stále znepříjemňuje firmám život.
„Zadržování odpočtů DPH vrhá podnikatele do stavu neurčitosti, který může postupně přerůst i v paralýzu. Z našeho pohledu to není zrovna krok, který by podporoval dynamický rozvoj trhu a růst hospodářství. Podnikatelé, kteří své povinnosti dodržují, jsou tak postižení stejně, jako kdyby holdovali daňovým únikům. To poctivé firmy nejen demotivuje, ale i zpomaluje a komplikuje podnikatelské prostředí. A často zbytečně,“ uvedla Renata Pazourková, národní manažerka prodeje firemním zákazníkům společnosti Vodafone.
„V praxi se stále poměrně často setkáváme se zadržováním nadměrných odpočtů DPH během dlouhých daňových kontrol. K této situaci podle mého názoru přispělo i kontrolní hlášení, protože finanční správa je nucena prověřovat velké množství nesrovnalostí zjištěných na základě rozdílných dat reportovaných dodavatelem a odběratelem, například i jen chybně uvedené datum v rámci stejného zdaňovacího období – tedy takových rozdílů, které nemají vliv na stanovení DPH povinnosti plátců. Z toho důvodu již úředníkům zbývá málo času na ostatní úkony, a často se tak vracení nadměrných odpočtů zpozdí i jen z kapacitních důvodů. Podnikatelé, plátci DPH, tak nesou zátěž nejen v podobě dodatečných nákladů na financování DPH, kterou jsou nuceni pro stát vybírat, ale musí také vynakládat dodatečné úsilí na komunikaci s finanční správou, aby v maximální míře urychlili proces daňové kontroly,“ doplnil Martin Diviš, partner v oddělení daňových a právních služeb společnosti PwC ČR.
„Institut zadržování rizikových nadměrných odpočtů slouží k tomu, aby mohly být takovéto odpočty řádně posouzeny. I v současném systému DPH v EU jsou přesně stanoveny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně a splnění těchto podmínek je právě to, co Finanční správa u nadměrných odpočtů prověřuje. Pokud by Finanční správa takovou možnost neměla, musela by všechny odpočty bez rozdílu vyplatit a následně ty neoprávněně uplatněné vymáhat zpět. Pak by bylo možné jedním nebo více podvodnými přiznáními k DPH vyčerpat z rozpočtu třeba celých 311 miliard. Dokonce ani záporný stav na účtu by nic neznamenal, bylo by možné jít dál a „vycucnout“ třeba celý státní rozpočet nebo celé HDP České republiky. A to by bylo absurdní. Absurdní je také vyhodnocovat tento institut bez bližšího zkoumání. Během loňského roku Finanční správa prověřovala 7,8 miliardy korun, z toho 1,6 miliardy shledala jako neoprávněně uplatňované odpočty. Díky analytické činnosti a nástrojům, které máme k dispozici, se nadále zlepšujeme. Ministerstvo financí navíc na návrh Finanční správy připravuje novelu, na základě které budeme moct nadměrné odpočty vracet i částečně, což nám současný zákon neumožňuje,“ uvedla Kateřina Vaidišová, ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství.
S velkým ohlasem se v anketě setkal také mnohým známý potravinářský průkaz. Ten vydává zpravidla praktický lékař na základě prohlídky, a to na neomezenou dobu. Prohlídka by měla prokázat, že jste zdrávi a že netrpíte žádnou infekční chorobou. Držitel průkazu s neomezenou platností pak celé roky nemusí na žádné kontrolní vyšetření. Funkce potravinářského průkazu spočívá naštěstí už jen v jeho předkládání kontrolním orgánům. K čemu je ale takový doklad, kterým se může vesele prokazovat osoba bez ohledu na svůj aktuální zdravotní stav? Přinejmenším je to další administrativní zbytečnost, kterých zřejmě stále ještě není dost.
Třetí největší počet hlasů získaly zdravotní prohlídky. Každý zaměstnavatel má povinnost uzavřít smlouvu s lékařem, kam budou povinně chodit zaměstnanci na preventivní lékařské prohlídky a které zaměstnavatel platí samozřejmě ze své kapsy. V nejméně rizikovém pracovním prostředí je povinnost zaměstnavatele zajistit preventivní prohlídku jednou za šest let, pro zaměstnance starší padesáti let jednou za čtyři roky. Každý pojištěnec má ale ze zákona možnost využít preventivní zdravotní prohlídky jednou za dva roky. Také zaměstnavatel má možnost v případě pochybností poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku. Takže nařizovat všem bez výjimky preventivní zdravotní prohlídky postrádá smysl, dubluje už existující možnost – ale zato finančně a organizačně zase pěkně a bez pardonu dopadá na zaměstnavatele.
„V životě i v byznyse platí, že ďábel tkví v detailu. Proto je nezbytné věnovat pozornost i zdánlivým maličkostem, které mohou podnikatelům a firmám působit výrazné překážky v každodenním životě a jejich odstranění může vést k zefektivnění jejich činností. Byť je nacházíme často všude kolem nás, s absurditami bychom se neměli učit žít, měli bychom s nimi bojovat a odstraňovat je. Užitečným nástrojem k dosažení tohoto cíle je i anketa a anticena Absurdita roku, kterou Česká spořitelna tradičně podporuje," okomentovala vyhlášení Tatiana Němcová, Segment Manager MSE společnosti Česká spořitelna.
Anketa Absurdita roku má za cíl upozornit na zbytečné a často nesmyslné administrativní povinnosti a nařízení, které úřady ukládají podnikatelům. Absurdita roku však není jen populární anketou, ale současně účinným nástrojem ke snižování administrativní zátěže. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek.
Například před pár dny asi všechny potěšila zpráva, že od července letošního roku bude možné vyřídit si řidičák v jakékoliv obci s rozšířenou působností. Absurdní situace a ukázka nepružnosti veřejné správy, kdy o vydání občanského průkazu bylo možné požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u řidičáku však jen podle místa trvalého bydliště, byla v nominacích na Absurditu roku vloni. Snad se dočkáme odstranění byrokratických nesmyslů i tentokrát!
O tom, že začíná hlasování o největší byrokratickou absurditu, jsme vás informovali zde.
Zdroj: David Pavlát, PR Specialist
