"Lidi jsou připoutaní k těm tyčím, takže musí běhat jen v jednom prostoru a Lomihnát se tomu začalo říkat, protože to láme nohy. I bylo vidět, že lidi se dotýkají nohami, proto tam musí být rozhodčí, který to hlídá, aby nedošlo k úrazům. Lidi si myslí, že to je tak trošku sranda, ale moc to není, pořád je to fyzická hra. Tam musíte běhat, dělat dřepy. Hraje se to dvakrát po pěti minutách s tím, že se střídají strany. A je to kvůli sluníčku, aby si nikdo nestěžoval na sluníčko, že mu svítilo do očí, atd.," popsal zábavný sport rozhodčí atrakce Milan Petřík.
Originální nafukovací hřiště z osmdesátých let minulého století má rozměry 16 x 8 metrů. Je vyrobeno z pogumované plachty doplněné hliníkovými tyčemi s plastovými trubkami, na kterých jsou držáky a soutěžící se díky tomu mohou pohybovat do stran.
"Základní pravidla pro hraní jsou, že musí se držet těch tyčí, těch se nesmí pustit, nesmí se zahakovat nohy, to je ten základ, který musí rozhodčí hlídat, aby nedošlo k úrazům. A teoreticky hra je úplně stejná jako u toho fotbálku, kdo dá více gólů, vyhrává," dodal Petřík.
I přes místy úmorné horko na slunci se účastníci bez rozdílu věku bavili náramně.
"Tuto akci pořádáme poprvé. Přihlásily se nám čtyři týmy – FC Šťávy, Alfasamci, Podskočáci a Lemry. Hraji za FC Šťávy a bylo to velmi náročné. Je to vtipné, pobavíme se u toho a je to fyzicky náročné tím, že tam musíme šoupat s těmi tyčemi a jsme vlastně ti panáci ze stolního fotbálku," uvedla předsedkyně Kulturní komise při Radě města Bochova Kamila Altmanová.
Akce, při které nebyly hlavní výsledky ale zábava, měla i svou část pro zaslouženou odměnu. Drobné dárky převzali všichni účastníci, ti nejlepší pak pamětní medaile.
