„Na té výstavě je část sbírky, kterou máme na kriminalistickém ústavu. Ve sbírce jsou různé nálezy neidentifikovaných jedinců. Některé z nich byly později identifikovány. Ale zůstaly ve sbírce, protože právě obsahují určité zajímavé informace, které my poté můžeme porovnávat např. s dalšími nálezy. Máme zde jednu část, kde jsou kosti a lebky různě poznamenané prostředím, kde se nacházely. Tomu říkáme tafonomická sbírka. Zde můžete vidět pozůstatky mumifikované, saponifikované, fosilizované, pozůstatky ohořelé či úplně spálené. Můžete zde vidět lebku, která byla uložená v bahně, jak se liší od lebky, která byla uložená v hlíně, příp. lebky, která byla vystavena slunci. Dále zde máme část výstavy, kde ukazujeme základ antropologie, jakým způsobem se odhaduje biologický profil, pohlaví jedince, věk, výška postavy, příp. etnikum. A poté poslední část, třetí část antropologická, ukazuje různé patologie, úrazy a další znaky, které jsou velice důležité pro identifikaci. K tomu je tady ještě v návaznosti jedna vitrína, kde zase máme ukázáno část z genetiky – zkoumání z oboru genetika a z oboru entomologie,“ popsal Josef Duda, policejní forenzní antropolog.
Úvodní slovo a přivítání hostů Krimifestu zajistil starosta Březové, který akci považuje za mimořádně povedenou.
„Sám vidíte, že je to nová pěkná tradice. Jsem nesmírně spokojený, že zde máme, jak já říkám, omladinu, která se projektu ujala. Pan ředitel našeho kulturního domu - Michal Bedeč, odvedl neskutečnou práci. Osobně to vnímám za jakousi formu poděkování za práci policie, protože ta tu permanentně chybí. Sleduji to v úrovni občanské veřejnosti, je to neustále kritika o neplnění věcí, které jí náleží. Já si myslím, že to tak není. Tito lidé odvádějí opravdu obrovský kus práce. A mj. vidím také, že toto povolání je velmi rizikové. Mnohdy se stává, že někdo onemocní dlouhodobě nebo má stálou zdravotní újmu, nedejbože úmrtí v rodině. Takže jsem rád, že zde vždy můžeme i vybrat jakýsi peníz pro Nadaci policie a hasičů. Myslím si, že to je velice smysluplná věc,“ uvedl starosta Březové Miroslav Bouda.
„Nadace již 17. rokem pomáhá nadačním rodinám, především dětem policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu povolání, poté těžce tělesně postiženým bývalým policistům a hasičům, kteří utrpěli úraz při výkonu služby. Od roku 2018 pomáhají všem aktivním policistům a hasičům, kteří se dostali do nepředvídatelné životní situace. Chtěla bych ještě podotknout to, že pomáháme nejen finanční pomocí těmto rodinám, ale pomáháme také při studiích. Díky nadaci studuje nebo vystudovalo 27 dětí, což si myslím, že je ohromná budoucnost pro ty děti. Pomáháme také při zajištění zdravotních pomůcek těžce tělesně postiženým, invalidní vozík apod. Bez pomoci přátel nadace nebo sponzorů bychom nemohli tuto pomoc poskytovat. Ale především bych chtěla poděkovat všem policistům a hasičům a občanským pracovníkům, kteří dobrovolně a pravidelně přispívají na účet nadace. Bez toho všeho by nadace nemohla vůbec fungovat,“ potvrdila slova starosty Hana Procházková, pracovnice Nadace policistů a hasičů.
Zahájení se zúčastnil za Karlovarský kraj náměstek hejtmanky Petr Kubis, náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Jaroslav Vild, dále ředitel Kriminalistického ústavu Luboš Kothaj, ale i vedoucí odboru Sokolov Karel Stodola, zastupitelé Březové a další hosté.
Celý náročný festival připravují pracovníci Kulturního domu a Multifunkčního centra v Březové.
„Proto to pořádáme také jednou za dva roky. Je to finančně a organizačně velmi náročné. Děláme na tom dá se říci celý rok, od ledna. Velké přípravy probíhaly poslední dva, tři měsíce. Samozřejmě je to v poslední době propagace, média, dostat to do povědomí lidí. Program máme daný dlouho dopředu. Spolupráci s policií navazujeme po dvou letech. Tentokrát nově i s Kriminalistickým ústavem Policie ČR a jsme rádi, že nám všechno klape, jak má, zatím,“ informoval vedoucí centra Michal Bedeč.
Krimifest pokračoval benefičním koncertem Hudby Hradní stráže a Policie ČR, jehož výtěžek směřoval právě Nadaci policistů a hasičů.
Od čtvrtka do neděle probíhala filmová představení celkem osmi snímků. Nechyběly také tématické bloky pro školáky.
„Dnešní program je zaměřený pro žáky základních a středních škol. Máme pro ně připravené dynamické ukázky policistů. Policisté z pořádkové jednotky ukazují zákrok proti nebezpečnému pachateli. Poté se přesunou na ukázky policejních psovodů s jejich policejními pejsky. Jako další část jsou pro ně připraveny dvě besedy. Každá z nich je na jiné téma. Jedna z nich je, pro ty mladší, na téma šikana a kyberšikana, pro starší je připravena přednáška na téma drogy a drogová závislost,“ přiblížila policejní preventistka pro Sokolovsko Soňa Podlahová.
K vidění byla také policejní technika, vozový park i sofistikovaná digitální technologie.
Páteční večer pak patřil k vrcholům festivalu. Konala se beseda s Ondřejem Vetchým, jedním z nejznámějších českých herců, který představil ceněný český krimi snímek "Příběh kmotra". A v rozhovoru vzpomněl na to, co ztvárnění role hlavního padoucha předcházelo.
„Já musím říci, že se mi do toho primárně nechtělo. Tehdy jsem pracoval v Ústavu vyšetřování totalitních režimů jako poradce pana ředitele. Tenkrát to vypadalo, že se normalizace začíná interpretovat jiným způsobem, že to bylo období, kdy už nebyl totalitarismus a že jen lidé, kteří se dostali do konfliktu s režimem, byli lidé závadní. A tehdy se, myslím, toho ÚSTRu, skupina těchto lidí chtěla zmocnit. A já jsem se během noci rozhodl o tom, že do toho filmu půjdu, že podáme svědectví příštím generacím o tom, jak se mohlo stát, že zde část republiky rozkradli bývalí STBáci, KGBáci a veksláci. Takže jsem chtěl podat svědectví, které bude jednou mít historickou hodnotu,“ vysvětlil svůj postoj k nabídnuté roli Ondřej Vetchý.
A nabídl také svůj recept na to, jak se stát jedním z nejobsazovanějších herců.
„Když něco děláte třeba 30 let, tak je to takové nemotivující. A já apriori nemám řádnou ambici, ale v okamžiku, kdy se s někým dohodnu na tom, že to budu dělat, tak to dělám na „plný pecky“ a jsem asi až nepříjemně tvrdý a přísný na všechny ostatní. Možná i proto, že mě to tak bolí, že to nedělám jenom tak, tak proto se mi to moc nechce dělat. Ale, když už do toho jdu, tak jsem zaťatý a chci to udělat maximálně, pohnout s tím, text považuji za vodítko a chci to posunout dál, oživit a udělat nezaměnitelným. A pak jsem pochopil ještě jednu věc, že když tam člověk obtiskne energii, tak ji už nikdo nikdy nevezme. Takže, to je moje poznání, které jsem učinil, a když nyní něco dělám a nejsem si třeba úplně jistý, zda to vedení je správné nebo jestli je to to nejlepší, co jsem si mohl vybrat za práci, tak to pak pokouším urvat tak, že vyvolám iluzi v lidech, že to mělo být právě takhle. To jsem se naučil a to dělám,“ dodal Vetchý.
V neděli byl Krimifest ukončen závěrečným koncertem orchestru ZUŠ bandu Horní Slavkov a Loket pod vedením Marka Rothbauera. Spolu s tělesem vystoupily pěvecké sbory Choir Melodie ze ZUŠ Horní Slavkov a Harmonie Kraslice ze ZUŠ Kraslice pod vedením Ivety Poslední.
Na programu byla řada známých domácích i zahraničních písní z filmů a pohádek, u některých písní byl navíc program doplněn o promítání video sekvencí z filmů.
