Tedy roky 1968 až 1977. Do krajských kol se přihlásilo 259 gymnázií. Do finále postoupilo 75 nejlepších.
„Přeji vám, ať se vám u nás líbí a vyhrají ti nejlepší,“ popřál v úvodu soutěže všem účastníkům ředitel chebského gymnázia Jaroslav Kočvara.
Záštitu nad soutěží převzala řada významných osobností z celé republiky v čele s bývalým předsedou senátu Milanem Štěchem.
„To byla léta, která bych přál této generaci, aby se už nikdy neopakovala. Proto je dobře, aby znali historii, aby pokud možno včas předcházeli tomu, aby k takovým situacím docházeli. To jsou dnes takové polemiky, kam vlastně máme jít, proto jsem na mladé lidi apeloval, aby se zajímali o poznání, o to, jaké informace se pouštějí mezi lidi, aby si dávali pozor na kybernetické záležitosti a dezinformace. Poté jsem hovořil směrem k Evropské unii, že žádný jiný lepší projekt nemáme, tak, abychom si projekt, který funguje a osvědčil se, i když má svoje nedostatky a je ho potřeba časem modernizovat, neměli rušit, protože opravdu nic lepšího nemáme. Moje poznání z té doby je, že se samozřejmě udělalo mnoho chyb, ale nebylo to v rukách občanů České republiky. To byly pořád ještě dozvuky vývoje závěru druhé světové války a já vždy tvrdím, že to vše začalo v roce 1938,“ popsal Štěch.
Za jeden ze zlomových okamžiků našich dějin považuje rok 1968 i publicista Ondřej Neff, kterého události zastihly jako pracovníka Rozhlasu.
„Ty srpnové dny jsem prožíval v Rozhlase, v těch svobodných vysílačích. Všechny ty, co vidíte na fotkách, tak jsme měli před domem, to jsme viděli z okna. Pokud se do těch oken zrovna nestřílelo. Když na tenhle rok intenzivně vzpomínám, tak to ve mně ožívá. Je to velice emotivní věc pro mne,“ přiznal Neff.
Soutěž si udržuje vysokou úroveň a potřebné znalosti dalece přesahují středoškolské učivo.
„Mám takový dojem, že na některých školách se v podstatě vůbec nevyučuje období po celé druhé válce a tuplovaně období, které řeší se a má následovat, v tom jsou problémy, myslím si. Lidé, kteří jsou tu, z gymnázií, se tomu pochopitelně věnují, dlouhodobě se připravují, tak u nich jsou vědomosti samozřejmě jiné než na běžných školách, mám dojem. Způsob výuky v současnosti je úplně scestný. Pokud se chceme vyznat v současnosti, např. v období 21. století, tak především musíme poznat 20. století. Musíme poznat do hloubky všechny možné souvislosti a poté se nemůžeme divit, že lidé žijí všelijakými konspiračními teoriemi a nevím, čím. Zkrátka systém výuky by měl být postavený především na studiu 19. a 20. století a poté bych se věnoval obdobím starším. Tím nechci říkat, že nejsou důležité. Samozřejmě jsou, o tom není pochyb, ale mladí lidé musí vědět hlavně toto období,“ kritizoval současný způsob výuky historie Miroslav Londák, vědecký pracovník Historického ústavu Slovenské Akademie Věd.
„Skutečně jsem za svoji praxi nezažil akci tohoto typu. Samozřejmě různých historických soutěží je spousta, ale myslím si, že v tomto rozsahu, kontinuitě a kvalitě nemáme analogickou soutěž nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Otázky jsou těžké, musí být těžké, jinak by nemohlo docházet k výběru nejlepších. To je pro studenty docela dobrá zkušenost do života. Když chce být někdo nejlepší, tak musí na to velmi tvrdě pracovat,“ uvedl Petr Vorel, historik a prorektor Univerzity Pardubice.
V napínavé soutěži nakonec brali prvenství ve slovenské části gymnazisté z Galanty a v české části studenti z Brna.
„Příprava probíhala od dubna, od Krajského kola. Během prázdnin jsme se připravovali. Byla to dlouhá náročná příprava. Ale hlavně bych potřeboval vyzdvihnout našeho kouče - Martina, protože ten nás připravoval na všechno. Všechno, co jsme dělali, šlo přes něho, hlavní zásluha je Martina,“ poděkoval po předání cen člen vítězného týmu svému učiteli.
Jako každým rokem i letos čekaly na účastníky zajímavé ceny a pro vítěze pak notebooky a další technika. Tým Gymnázia Cheb ve složení Eliška Mocková, Eliška Hrůzová a Vítek Fiala se popasoval s otázkami 4 kol velmi dobře a skončil na pěkném 14. místě.
