Znovusjednocení Korejí je mozaikou krátkých příběhů, fragmentů minimalistických dialogů a nedořečených příběhů, které se z různých úhlů dotýkají tématu lásky.
Nenajdeme v něm ovšem ani kousek romantiky. Láska je zde nahlížena s cynickým humorem. Každý touží po ideálním naplnění vztahu, dokonalém splynutí dvou individualit. Jenže většina vztahů je na tom podobně jako Severní a Jižní Korea. Namísto utopického spojení, dochází ke zbrojení, nepochopení a stavění zdí. Čistá láska je ubíjena sebeláskou, sebeklamem a potřebou vlastnit, je zaměňována za vášeň, závislost a povinnost.
„Je sotva nějaká činnost, nějaké podnikání, které je ve svých počátcích spojeno s tak ohromnými nadějemi a očekáváním, a které přece tak pravidelně ztroskotává, jako je láska,“ píše filosof Erich Fromm ve svém díle Umění milovat.
A právě tato planá očekávání, marné naděje a trapná, upachtěná troskotání jsou refrénem hry Znovusjednocení Korejí.
Pommerat přivádí na scénu 37 postav z velmi rozdílných světů, z různých sociálních vrstev a různé orientace. Je zde učitel, který miluje svou práci, sexuálně zneužitý manažer, hřešící kněz, přízrak z minulosti, romantická uklízečka a další a další směšné i dojemné postavy. V inscenaci je obsazen téměř celý herecký soubor a každý herec je postaven před úkol ztvárnit během večera nejméně čtyři rozdílné charaktery.
Režisér Jiří Hájek je milovníkem černého humoru. Herce vede ke groteskní stylizaci, postavy jsou odhalovány ve vší trapnosti a tragikomičnosti. Jakoby byli divákem přistiženi v situaci, které neměl nikdy nikdo být přítomen, která měla zůstat v schována v šuplíčku soukromých tabu.
Scénograf Jozef Hugo Čačko vytvořil ve Studiu D minimalistickou výpravu. Černý anonymní prostor, protkaný červenou stuhou, která chytá postavy do pastí nefunkčních vztahů a odřezává od sebe lidi toužící po sblížení. Hudbu k inscenaci složil herec a muzikant Ivo Sedláček (kapely P/\ST, Fekete Seretlek ad.), který ironicky pracuje s romantickými klišé v popu, country, disku a folku. Hudba je v inscenaci interpretována na živo Pavlem Kubínem. Dramaturgie se ujala Marie Nováková.
Inscenace bude mít na velké scéně Západočeského divadla premiéru v pátek 11. září a v sobotu 12. září v 19 hodin.
Zdroj: Martina Pokorná, Západočeské divadlo v Chebu
