Za účasti zástupců zřizovatele, Karlovarského kraje, města Chebu, dodavatelských firem i pracovníků zařízení, zazněla před přestřižením pásky fanfára v podání žáků chebské Základní umělecké školy.
„Ta rekonstrukce byla nutná. Když jsem tu byl naposled a prováděli mě, aby mi právě ukázali opodstatněnost těch požadavků, protože přišla žádost na to, abychom tedy jako Kraj, jako zřizovatel do toho objektu zainvestovali, tak v objektu byli zrovna tady, kde teď jsme a i v dalších, v té vedlejší, byly vidět praskliny na stěnách, bylo vidět, jak ze střechy protéká asfalt. Vlastně díky tomu, že tam byla porušená izolace. Bylo to v době, kdy se dokončovala oprava a byla to tehdy vlastně nedokončená terasa, která se reklamovala aktuálně. A ty prostory skutečně neodpovídaly 21. století,“ uvedl radní Karlovarského kraje Robert Pisár.
V rámci deset měsíců trvající rekonstrukce došlo k výměně rozvodů elektřiny, kanalizace, ústředního vytápění, vody a vzduchotechniky. Provedeny byly také úpravy sociálního zařízení pro bezbariérové užívání, opravy omítek, podhledů a obkladů. V prostorech byly osazeny nové vnitřní dveře a provedena pokládka podlahových krytin. Interiér se v mnoha ohledech změnil k nepoznání.
„Dispozice zůstala, akorát interiéry se změnily, ale klienti mají pocit, že se tu nevyznají, protože jim to připadá strašně jiný. Takže chodba třeba, na které teď stojíme, nesloužila ničemu. To byl prostě tranzitní prostor, kam se procházelo jenom do kanceláří. A my jsme ten veliký prostor využili k tomu, abychom přiblížili lidem iluzi náměstí v Chebu. Vyzdobili jsme to tak, jak vidíte, fotografiemi z náměstí Chebu, a udělali jsme jim takové kavárenské posezení jako na zahrádkách venku, kdy když nebude hezké počasí, tak si zde se svými blízkými mohou dát kávu, což je nové. To neměli. Potom měli tělocvičnu, ale nevyhovující a opravdu ošklivou. Chodili tam sice cvičit, ale byla obložená umakartem a nebylo to hezké. Takže teď mají ne tělocvičnu, ale fitko v pestrých barvách, tak aby tam neusínali. A to jejich cvičení je takové jako protahování o dechových cvicích a je to hrozně baví a na to rádi chodí. No a potom je očarovala ta kaple. Přestože máme minimum věřících, opravdu praktikujících věřících, máme jenom dva klienty, za kterými chodí farář. Ale to místo, které jsme tam vytvořili, které nepovažujeme za náboženskou místnost a pravou kapli, ale místo nějakého spočinutí, kde můžete meditovat, odpočívat, napojovat se, zklidňovat svoji mysl, prožít nějakou krásnou hudbu, tak to oslovilo úplně všechny. A to je tady úplně nové. To jsme nikdy neměli a klienti to potřebují. A my to potřebujeme to i my. My tam chodíme taky,“ popsala Simona Hechtová, ředitelka DPS Spáleniště Cheb.
Kovové doplňky, včetně chebské madony v místnosti pro usebrání, vytvořil kovářský mistr z Bečova pan Ivo Rudolf. Zajímavě řešená je také jídelna, kterou rozdělují mobilní panely. Po dlouhých letech se podařilo s městem Cheb domluvit odkup pozemku, kde vznikla nová vlastní zahrada, kde kromě posezení mají senioři také kámen vzpomínek.
„Je to letošní úplná novinka. Vlastně zahradu jsme začali tvořit tento rok a slavnostní otevření bylo na Medarda, osmého května. Klienti tohoto domova jako krajského domova, to je jediný domov, který neměl vůbec žádnou zahradu, vůbec nic. A my jsme odkoupili od města Cheb pozemek, na kterém jsme se rozhodli, že vybudujeme jakousi parkovou zahradu. Je to úzký pruh zahrady, který bude sloužit k odpočinku, k relaxaci a k procházkám i. A myslím si, že se nám to podařilo. Takže my jsme jedinou možnost, kterou jsme měli, protože aby to nebylo pro klienty daleko, tak jsme museli vybudovat bezbariérový vstup na zahradu, tedy kovovou rampou. Tím, že jsme probourali jedno okno v jídelně, udělali jsme z něj francouzské okno. Tím se klienti rychle dostanou na zahradu a mohou si vybrat různá místa k posezení, ať už u Kamene vzpomínek, kde můžou zapálit svíčku za svého zemřelého, nebo na plácku, kde si můžou uvařit kávu, přečíst si nějakou knížku, udělat si čaj anebo v altánku, kde si posedí a hrají si tam třeba deskové hry a oni se tam naučili chodit se svými příbuznými a vodí je tam, i když máme nějaké kulturní akce, když máme třeba pozvat kapelu, nějakou nebo muzikanty, harmonikáře a opékáme s nimi buřty, tak se to odehrává na té zahradě. No a alternativou té zahrady, když bude ošklivě, je vlastně to náměstí, na kterém stojíme,“ vysvětlila ředitelka.
Krajské zařízení v Mírové ulici v Chebu má stále naplněnou kapacitu 68 lůžek. Poskytuje pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a zdravotního stavu a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
