„Což je Nadace zřízená městem Cheb a chebským rodákem Novotnym, který bohužel již zemřel. Tato Nadace je právě zaměřena na podporu výchovy, vzdělávání a výuky. To byl jeden z důvodů, proč ten druhý díl vyšel přesto, že vyšel už z pozůstalosti autora. Knížka byla hotová. Já jsem právě s autorem, ještě před jeho tragickou smrtí, hovořil. Byli jsme domluveni, že budeme podporovat opět vydání této publikace. Bohužel Standa se toho nedočkal,“ posteskl si tajemník Nadace František Jindráček.
Kniha vyšla v nákladu 800 kusů a bude k dispozici žákům druhého stupně základních škol, kam jí Nadace bude distribuovat. Výtisky obdrží také některé knihovny. Publikace obsahuje kromě úloh také portréty významných osobností spojených s jejich řešením včetně rejstříku. Prvními kdo se s obsahem knih Stanislava Wintra seznamoval byli členové jeho rodiny.
„Na těch knihách se většinou podílel hlavně tatínek. Sesbíral všechny možné materiály jak na těch historických, tak teď na těch hádankách a hlavolamech. Ještě, když byla maminka schopná, tak mu všechny knihy prolistovávala a pročítala, aby tam nebyly žádné chyby apod. Takže spíše oni dva. My jako děti jsme se na přípravách moc nepodíleli. My jsme vždy dostali až hotový výtvor. Nebo, když ještě nebyla hotová, tak nám to dával přečíst, ale v podstatě již hotová vždy byla,“ popsala vzpomínky na otce jeho dcera Renata Jechová.
Stanislav Wintr se zajímal o historické osobnosti, především o Napoleona Bonaparta. Napsal nejen jeho životopis, ale v celkem pěti knihách obsáhl i jeho rod, maršály nebo soupeře a další současníky. K poznávání vedl i své děti a jejich blízké.
„Tatínek měl tyto zájmy, včetně tedy hraní šachů. Byl to člověk vzdělaný, který nás jako děti podporoval ve všem, co jsme si přáli, nic nám nezakazoval, ba naopak. Velmi podporoval vzdělání. Takže každou volnou chvilku nám vyprávěl příběhy ze svého života nebo se nás snažil vzdělávat formou nějakých příběhů nebo poznatků, které sám znal z období francouzských dějin, z oblasti vážné hudby. Musím říct, že jako děti, jsme to někdy nedokázali docenit tak, jak to doceňujeme vlastně dnes. Protože jsme se chtěli taky bavit trošku jinak. Dnes jsem ráda, že vlastně po něm zbyly všechny tyto knihy, různé záznamy a zápisky. Je to velká vzpomínka na něj. Ráda se prolistovávám těmito knihami, poznámkami a podobně,“ dodala Jechová.
Za svou publikační činnost obdržel Stanislav Wintr v roce 2007 prestižní ocenění Obce spisovatelů České republiky - Cenu Miroslava Ivanova.