Sérii přednášek a workshopů, které připravil Institut behaviorálních studií IBSARO pod vedením doktora Andreje Drbohlava, si nenechalo ujít téměř 200 účastníků. Záštitu nad konferencí převzal místostarosta Chebu Jiří Černý.
"Jsou tu školní psychologové, speciální pedagogové, ředitelé škol, preventisti, zástupci Městské policie, sociálních služeb z celého Karlovarského kraje. Tito lidé se setkávají se stoupajícím počtem problémů dětí, ať už jsou to úzkosti, stavy deprese, ale může to být i agresivita," uvedla vedoucí Odboru projektového managementu a rozvoje Jana Krejsová.
Konferenci zahájil příspěvek na téma komunikace s dětmi s autismem dr. Věry Čadilové a Julia Bittmanna z Národního ústavu pro autismus. Navázal Martin Kožíšek (Safer Internet Centrum), který se dlouhodobě zabývá rizikovým chování žáků v kyberprostoru. Velmi ožehavé téma online sexuálního zneužívání otevřela neurovědkyně a sexuoložka z Národního ústavu duševního zdraví Renáta Androvičová.
Rizikové chování dětí je často důsledek narušeného rodinného prostředí (rozvod rodičů) a na tohle téma přednášel speciální pedagog a terapeut Daniel Dvořák, ředitel Centra Alma. Blok přednášek na hlavním sále uzavírala psycholožka Tereza Bydžovská, která předala cenné praktické rady, jak zvládnout komunikaci s dětmi při mimořádných krizových událostech. Přednášky doplňovaly prakticky zaměřené workshopy v zrcadlovém sále. Tereza Bydžovská seznámila se základy krizové intervence ve školním prostředí.
„My jsme se převážně zaměřovali na nějaké úplné základy toho, jak krizovou intervenci ve škole vést. Řekněme, že se jedná spíše o takovou první psychickou pomoc, což znamená, že učitel, pedagog i nepedagogický pracovník by měl být schopný to dítě zabezpečit. To znamená, zajistit mu nějaké bezpečí, zajistit ten stav, ve kterém se nachází tak, aby nebylo nebezpečné sobě ani svému okolí, zklidnit ho, nějakým způsobem stabilizovat a následně předávat dál. Což už pak záleží na vyhodnocení té situace, jestli předávám dál Integrovanému záchrannému systému nebo předávám dál rodičům, případně do péče psychologa nebo psychiatra. Zároveň jsme se dotkli i toho, co je vlastně dobré nedělat v tu krizovou situaci, což si myslím, že je několik zásadních věcí, na které je potřeba pamatovat, a že jsou důležitější možná než to, co dělat. Protože nejde úplně o to třeba co říkáme, ale o to, jak to říkáme. Takže určitě zachovat nějaký klid, snažit se být sami stabilní, v kontaktu se svými emocemi, snažit se udržet klid natolik, abychom byli schopni pomoci někomu jinému,“ přiblížila obsah pracovního setkání psycholožka.
Pod vedením Michala Klapala si zájemci vyzkoušeli vedení rozhovoru s dítětem ve školním prostředí za použití různých komunikačních strategií. S Jakubem Otipkou, který patří k předním světovým expertům v oblasti osobní a profesní bezpečnosti a je také ředitelem České Krav Maga Asociace, si zájemci vyzkoušeli základy sebeobrany, tedy jak by reagovali při překročení „hranic“ na verbální, neverbální i fyzické úrovni. Velmi vyhledávaný byl workshop dr. Drbohlava na téma využití projektivních metod kresby pro porozumění emocím ve školní třídě.
Konference byla spolufinancována z Programu pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na podporu aktivit v oblasti prevence kriminality na rok 2022 - název projektu: „Odborná konference – Krizové situace a krizové chování ve školním prostředí.“ Organizačně byla podpořena také realizačním týmem čtyřletého projektu MAP II Cheb.
