„V poslední době se nám nakumulovaly konce hned dvou ordinací praktických lékařů, což výrazně ztížilo dostupnost zdravotní péče v Chebu. A město bohužel nemá žádnou přímou pravomoc na to, jak sem dostat nějakého lékaře nebo přinutit nějakého lékaře, aby si otevřel praxi nebo ji rozšířil. Můžeme pouze různými pobídkami stimulovat lékaře odjinud, aby se do Chebu přemístili nebo event. stávající lékaře, aby svoji praxi rozšířili. My se zodpovědnosti nezříkáme, byť gró toho řešení je na zdravotních pojišťovnách a Ministerstvu zdravotnictví a jsme ochotni přispět i za pomoci městského rozpočtu k řešení krizové situace. My už dlouhodobě lékařům přidělujeme poměrně nadstandardní byty. Nedávno jsme takto ulovili jednoho stomatologa, který už má pronajatý nadstandardní byt v Březinově ulici. Hodláme v tom pokračovat i nadále. Nabízíme i přebudování našich nebytových prostor na ordinace. Bohužel současná situace je natolik kritická, že budeme zřejmě muset sáhnout ještě i k některým opravdu krizovým opatřením a nadstandardním pobídkám, ke kterým přistoupíme, jakmile je schválí Rada města a Zastupitelstvo. Protože nás zajímá, co lékaře ve skutečnosti trápí, tak svoláváme i jednání se zástupci praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost sem na radnici, kde se chceme dozvědět, co by jim právě umožnilo jejich současnou činnost rozšířit nebo sem přilákat další zájemce,“ popsal postup města jeho starosta Antonín Jalovec.
Problémy s nedostatkem praktických lékařů se může podle vedení města projevit i na situaci v chebské nemocnici.
„Bohužel ani personální situace v chebské nemocnici jako další významné součásti zdravotní péče není úplně nejlepší. A bohužel lze očekávat i to, že pokud bude dlouhodobě nedostatek praktiků, tak část jejich potencionálních pacientů se bude obracet na nemocnici, zvláště na pohotovostní službu a tím budou dál zatěžovat její provoz. Takže bohužel nám hrozí nejen ztížení dostupnosti běžné lékařské péče u praktiků, ale i dostupnost pohotovostní péče,“ varoval Jalovec.
Podle platné legislativy musí zdravotní pojišťovny pro své pojištěnce zabezpečit dostupnou péči do vzdálenosti 35 kilometrů od bydliště. Pro řadu především starších obyvatel je ale nepřijatelné, aby dojížděli do jiného města, například Sokolova.
