Za slunečného počasí se za hudebního doprovodu Městského dechového orchestru pod vedením Jiřího Smitka představily mažoretky taneční skupiny Jaroslavy Havlíčkové. Několik známých písní včetně nejznámější Vejvodovy písně Škoda lásky, jež zdomácněla nejen mezi vojáky, ale ve svém repertoáru jí měla a má řada významných hudebníků.
Poté zazněly hymny České republiky a Spojených států amerických. Tajemník Městského úřadu v Chebu Václav Sýkora přivítal přítomné zástupce parlamentu České republiky senátora profesora Plevného a poslance Jana Kuchaře a předal slovo jednotlivým řečníkům.
"Především vám chci poděkovat, že jste si po dvouleté odmlce našli čas a v tak hojném počtu dnešní akci navštívili. Tady, uprostřed byvšího hřbitova a později Městských sadů, stojí různé pomníky věnované ozbrojeným složkám už 110 let. První z nich tady vznikl v roce 1912 a byl věnován padlým vojákům chebského pluku v prusko-rakouské válce. Každý z těch pomníků vypadal jinak, měl jiné nápisy, ale každý nám zanechal nějaké poselství, které je aktuální i dnes. Ten první nám zanechal poselství, že každá válka přináší oběti. Armádní, ale bohužel i civilní. Dnes tomu na Ukrajině není jinak. Po 33 letech byl ten první pomník vystřídán pomníkem druhým. Vztyčen byl v roce 1946 a byl poděkováním americké armádě za osvobození Chebu na konci druhé světové války. I tento pomník nám ukazuje, že i v těch nejtěžších dobách, kterými válka bezpochyby je, se najdou jednotlivci, ale i celé národy, které ochotny pomoci a nasadit své životy ve prospěch druhých, aby uhájili anebo jim pomohli získat jejich ztracenou svobodu. Dnes tomu na Ukrajině není jinak. Tento pomník byl po pěti letech vystřídán dalším. Byl to onen ikonický pohraničník, který tady 33 let stál. Byl součástí pomníku, který nesl vznosný název Na stráži míru. Nestrážil ale mír, strážil zájmy totalitního režimu. A důrazně připomínal místním občanům, že žijí v zadrátovaném státě, jehož hranici nesmějí svobodně překročit. Budiž nám připomínkou lži a manipulace totalitních režimů, se kterými je třeba bojovat a v případě extrémním i se zbraní v ruce. Dnes tomu na Ukrajině není jinak. Poslední z těch pomníků, který naštěstí stále stojí za mnou, je tady už 32 let. Je opět věnován americké armádě, jako poděkování za ukončení II. světové války v Chebu. Já věřím, že tady přetrvá i ten 33. rok a i mnoho dalších. Budiž nám, prosím, připomínkou, že právo, demokracie, pravda a láska, nakonec mohou zvítězit i nad tím nejagresivnějším totalitním režimem. Stejně, jak tomu bude na Ukrajině. Sláva hrdinům," uvedl starosta Chebu Antonín Jalovec.
"Vážení přátelé, děkuji za pozvání na tuto vzpomínkovou akci. Je pro mě čest, že mohu zastupovat americký lid. Jsme vděčni, že 77 let poté, co americká armáda osvobodila tuto část vaší nádherné země, si stále připomínáte ty, kteří bojovali proti zlu, způsobeném nacistickým Německem po Evropě. Dnes zde vzdáváme hold statečným mužům a ženám, nejen Američanům, ale i Čechům a dalším, kteří měli na mysli jednu základní věc. Chránit svobodu a demokracii. Byli jsme přesvědčení, že Evropa má takové krutosti za sebou. Věřili jsme, že historie lidstva je historií pozitivního vývoje. Přesto, právě teď, historii prožíváme znovu. Jen pár stovek kilometrů odtud se odehrávají nepředstavitelné hrůzy, způsobené ruskou agresí proti Ukrajině. Sledujeme diktátora, který se rozhodl obnovit své impérium. Z historie ale také víme, že lidská touha po svobodě jen tak nevyprchá. Sledujeme a obdivujeme statečné ukrajinské muže a ženy, kteří bok po boku s vojáky bojují proti agresorovi. Bojují za svobodu volby, za svou svrchovanost, nezávislost a demokracii. Bojují, aby ochránili stejné hodnoty, v které všichni na Západě věříme. Zaslouží si veškerou podporu, kterou můžeme poskytnout. Bojují za nás. Všichni jsme doufali, možná naivně, že vrtochy autokratického leadera, nemohou vést k válce v Evropě 21. století. Sledujeme, jak se historie opakuje. Naléhavě si uvědomujeme, že o svobodu se musí neustále pečovat. Že musí být chráněná a bráněná. A my, jako spojenci, partneři a přátelé, musíme podporovat jeden druhého v tomto každodenním boji za svobodu, abychom poslali tyrany a tyranie na smetiště dějin. Přátelé a spojenci, sjednocení bok po boku, neopustí jeden druhého a společně zvítězí. Tak to bylo v roce 1945 a tak to je i nyní. Ještě jednou děkuji za pozvání a za to, co děláte, aby nezůstali zapomenuti ti, kteří bojovali, i všichni ti, kteří padli. Děkuji," řekl Griffin Rozell, úřadující rada pro tiskové a kulturní záležitosti velvyslanectví USA v Praze.
"Vážené sestry, bratři, dámy, pánové a vážení hosté. Po dvou letech se tady opět setkáváme v hojném počtu, abychom si připomněli osvobození Chebska americkou armádou. Mnoho chlapců tady položilo život a už se nikdy nevrátili zpátky domů, kde na ně čekaly jejich rodiny, ženy, dívky. Zaznělo tady mnoho slov přede mnou a co dodat k tomu? Jen to, že jsme se zase nepoučili z naší historie a mám strach z toho, že se může stát, že si musíme historii prožít opět. Záleží na nás všech a záleží hlavně na představitelích, na vládách, parlamentech, sněmovnách. Na nás všech. Děkuji za pozornost," dodal Jan Držmíšek z Československé obce legionářské.
Poté účastníci položili věnce u památníku padlým 71 Američanům. Krátké vzpomínkové akty se uskutečnily také u památníku 1. pěší divize americké armády na Ypsilonce, pomníku ruským obětem 2. světové války v Nižnětagilské ulici, u památníků obětem války ze zemí bývalého Sovětského svazu a Francie na městském hřbitově, na německém vojenském hřbitově a u památníku v Potočišti.
