„I pro školství to byl obrovský šok. Spousta učitelů a ředitelů se musela přeorientovat na jiný způsob výuky. Logicky se to pak přeneslo na děti a do rodin. Nejvíce to odnesly sociálně slabší rodiny, kde se o jeden počítač dělí několik dětí či nemají přístup k internetu apod. Musím říci, že např. za pomoci různých nadací a i díky aktivitě škol se podařilo i do těchto rodin dostat tu techniku. Ale bohužel musím konstatovat, že v některých rodinách i přesto, že byla např. poskytnuta SIM karta na připojení k internetu, a byli vybaveni výpočetní technikou, tak ochota realizovat distanční výuku byla jen velmi malá. Což mě docela zklamalo. Jinak musím říci, že minimálně po technické stránce se školy postupně naučily a nyní na podzim dokázaly distanční výuku realizovat. Byť, jako učitel, dobře vím, že to nikdy nenahradí klasickou výuku,“ popsal starosta Jalovec.
Každé školské zařízení používá svůj systém distanční výuky a město nehodlá zřizovat jeden společný. Spoléhá na vedení škol a vzájemné předávání zkušeností.
Kulturní život města byl výrazně poznamenám opatřeními proti covidu-19 a řada zajímavých akcí se nemohla uskutečnit.
„Většinu společenských akcí, ať už to byl festival FIJO, který byl připraven na červen, či poměrně velké, připravené oslavy ukončení 2. světové války v Chebu - 75. výročí, zcela padly. Na druhou stranu některé akce proběhly – Letecký den v závěru léta, připomenutí obětí holocaustu hned na úvod letošního roku. Některé akce se podařilo transformovat. Musím ocenit kreativitu divadla. V době, když herci nemohli hrát, tak natáčeli různé scénky v ulicích města. Podíleli se na dobrovolnické činnosti. Významná část dobrovolníků, kteří dnes například spravují Linku pomoci či rozvážejí balíčky, jsou právě herci z divadla. Obohatili nám např. i program vánočních trhů. Tak za tohle si opravdu zaslouží poděkování absolutorium,“ pochválil činorodost divadelníků starosta.
Sportovní aktivita také utrpěla, kluby i jednotlivci se potýkali s řadou omezení. Město v letošním roce připravilo avizovaný plán na sjednocení největších areálů pod jednu nově vznikající příspěvkovou organizaci Správa sportovišť města Chebu.
„Doposud největší sportoviště ve městě spravoval CHETES, pro který to byla jedna z jeho mnoha činností a nikoliv klíčová. Areál TJ Lokomotiva měla ve správě FK Hvězda, což bylo z našeho pohledu velmi nesystémové. Rozhodli jsme se, že všechna čtyři velká sportoviště – zimní stadion, plavecký bazén, areál Lokomotivy a levý břeh Ohře s atletickým oválem sloučíme pod příspěvkovou organizaci města, která to bude mít jako hlavní náplň činnosti. Neslibujeme si od toho nějakou výraznou úsporu, i když určitá ta tam možná bude, ale hlavně zkvalitnění servisu pro sportovce. Vždy říkám, sportovci nemají sekat trávu a natírat okapy, mají sportovat. Přijít na sportoviště, kde je vše připraveno – je zatopeno, uklizeno, a oni mohou sportovat a od města mají zajištěný servis,“ nastínil hlavní ideu Jalovec.
Městský úřad poskytoval služby veřejnosti víceméně v běžném rozsahu. Pro některé úředníky se ale změnily pracovní podmínky, včetně využívání home office. Komplikace se projevily především z pohledu termínů realizace akcí, se kterou se ale vyrovnával v uplynulém roce každý investor a správce. Velké problémy nastávaly v přeshraniční spolupráci, kterou město chtělo více akcentovat.
„Já jsem se chtěl v tomto roce hodně soustředit na styk s našimi partnerskými městy, který mnoho let upadá a nerozvíjí se. Spíše je to taková setrvačnost. Bohužel právě vzhledem k tomu, že se nachází v zahraničí a všichni víme, jak je to komplikované s překračováním hranic a s komunikací přes hranice, tak většina z toho padla včetně různých připravených partnerských akcí. Takže tam byly velké potíže. Pro město je klíčové a již historicky po staletí platí, že Chebu se nejlépe daří, když jsou hranice průchodné a otevřené, a to platí i pro chebskou ekonomiku. Všichni víme, jaké jsme měli komplikace i třeba jen s nákupy v Bavorsku. Na jaře velmi trpěli i pendleři tím, že byla omezena jejich možnost cestovat za prací. Což pak logicky postihlo i chebské podnikatele poklesem koupěschopnosti jak místních lidí, tak především turistů, kteří sem přijížděli z Německa, ať za službami či klasickým obchodem. I toto je pro nás často bolestnější než třeba samotné zdravotní následky epidemie,“ neskrýval zklamání starosta.
V závěru roku se ustavilo nové vedení Karlovarského kraje, ve kterém má město Cheb zastoupení čtyř hlasů v 45členném Zastupitelstvu. V Radě kraje i mezi dalšími čtyřmi uvolněnými členy Zastupitelstva však zástupce druhého největšího města v kraji chybí.
„Já jsem ještě před volbami vyzýval voliče, aby pokud možno volili i Chebáky, protože už za minulého volebního období byl Cheb zastoupen ve vrcholných orgánech Kraje velmi slabě. Bohužel z velké části to setrvalo, byť v zastupitelstvu jsme čtyři Chebané. Nicméně, bohužel je to asi takový dlouhodobý úkol, který se jen tak nezmění, protože historicky opravdu - tedy logicky politické centrum je v Karlových Varech jako v krajském městě. Ekonomická síla spojená se Sokolovskou uhelnou, chemičkou atd., jaksi velkým průmyslem v Sokolově a na to se pak vždy navazovaly politické aktivity. Cheb politicky stál většinou trošku stranou a byl na Kraji zastoupen málo. Pro nás určitou výhodou je, že jako členové koalice nyní máme snadnější přístup k jednotlivým Radním a informací od nich. Takže pak můžeme např. pružněji komunikovat a reagovat na to, co se na Kraji děje. Myslím si, že ustanovení nové koalice bude pro Cheb určitě krokem kupředu. Protože, podotýkám, ač třeba musím ocenit snahu hejtmana Kubise v posledním roce, který se i našim podnětům velmi kvalitně věnoval, tak přiznejme si, že spolupráce mezi Krajem a Chebem min. v posledních dvou, třech letech docela drhla,“ přiznal Jalovec.
Mezi klíčová témata spolupráce s Krajem vidí vedení Chebu rozvoj chebské části Karlovarské krajské nemocnice i dokončení některých společných projektů – směny komunikací a pozemků, ale i perspektivu školství na Chebsku.
