Staré písně, prastaré je společný projekt virtuózního hráče na australský domorodý nástroj didgeridoo Ondřeje Smeykala a básníka Iva Hucla, v němž v autorském podání zazní krátké magicko-realistické příběhy inspirované sněním. Původní obyvatelé Austrálie Aboriginci považovali snění za kanál, jímž proudí do našeho světa moudrost a věřili, že skrze sny mohou vstupovat jak do minulosti, tak do budoucnosti. Z horizontu absolutní reality se však veškerá naše smyslová zkušenost jeví jako velký sen. Vydejme se proto na dobrodružnou cestu snění; snít můžeme tak dlouho, dokud se neprobudíme a sny se nestanou skutečností.
Ondřej Smeykal (1973) je světově známý průkopník hry na tento tradiční australský nástroj. Začínal jako samouk v dnes již legendární skupině Wooden Toys s Ianem Woodem. Od té doby stačil hru na tento nástroj dovést k mistrovství, které je oceňováno téměř po celém světě a to včetně kolébky tohoto „magického“ aboriginského nástroje - Austrálii. Díky virtuozitě je často zván ke spolupráci významnými českými i zahraničními hudebníky. Spolupracoval například s Monikou Načevou, Pavlem Fajtem, Petrem Niklem, Milošem Dvořáčkem, Jaroslavem Duškem, Milanem Caisem, ale též s Filharmonií Hradec Králové.
Ivo Hucl (1961) je český básník, kurátor a kulturní aktivista, ale též zakladatel Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích. Doma i v zahraničí realizoval řadu výtvarných výstav, festivalů a slavností, často s tematikou Dálného východu. Hned za vydání své první knihy Ostrovní básně v roce 2010 obdržel literární Cenu Bohumila Polana. Texty z této knihy se dočkaly několikerého hudebního a rozhlasového zpracování, například Rantand Ensemble, DoMa Ensemble nebo DG 307. V doslovu k druhému vydání Ostrovních básní charakterizuje literární historik Vladimír Novotný jeho poezii slovy, “básně, které vždy musí jít za něčím jiným.” Dosud vydal pět básnických knih a dvě knihy esejů. Žije a pracuje ve Šťáhlavicích nedaleko Plzně.
Vstupné: 50 Kč / členové klubu zdarma.
Zdroj: město Cheb
