Úvod, jako již tradičně, obstaral Městský dechový orchestr a mažoretky Základní umělecké školy Jindřicha Jindřicha.
Památku 71 amerických vojáků, kteří při osvobozování Chebu padli, tady mimo jiných uctili představitelé města v čele se starostou Janem Vrbou, dále tiskový atašé Velvyslanectví USA v Praze Don Cordell, zástupci parlamentu České republiky, senátor za náš region, zástupci Armády ČR, členové Československé obce legionářské a Společnosti přátel USA.
Starosta Chebu ve své řeči připomněl kromě historie i současnou situaci. Válka na Ukrajině má pro celou Evropu důsledky nejen ekonomické, ale především bezpečnostní.
„A právě tady je kladen velký důraz na zvýšené úsilí při posilování kolektivní obrany členských zemí NATO. Kdy jindy než právě nyní je potřeba vzpomenout a uctít památku nejen padlých, ale všech obětí, které v důsledku nesmyslných válečných konfliktů přišly a přicházejí o své životy, rodiny o své blízké, obyčejní lidé o své domovy. Mé myšlenky patří právě těmto lidem. Pevně věřím, že brzy nastane čas, kdy zvítězí zdravý rozum u těch, kteří propadli zlu, moci a pomstychtivosti. Mír pro nás všechny už není samozřejmostí, ale je nutností. A to je třeba mít neustále na paměti,“ uvedl starosta Chebu Jan Vrba.
Další z řečníků upozornil na fakt, že jsme se stále jako lidé nepoučili a varoval před budoucností.
„Měli bychom se všichni zamyslet, kam kráčíme a kam se budeme ubírat, ne jako Česká republika, ale jako lidský druh,“ apeloval na přítomné Jan Držmíšek z Československé obce legionářské.
Zástupce Velvyslanectví USA začátek a konec své řeči přečetl v českém jazyce, ostatní část pak byla pro publikum tlumočena. Poděkoval všem za to, že udržují památku padlých spojeneckých vojáků živou. Připojil také osobní vzpomínku na bratra svého pradědečka, nadrotmistra Andrewa Klenka člena 1. pěší divize.
„Třináctého dubna v roce 1945 byl ovšem zraněn v Německu a stejného dne zemřel. Ale jen o pár týdnů později jeho jednotka přešla hranice Československa a osvobodila tento kraj,“ přiblížil Cordell.
Přítomní zástupci organizací poté položili květiny u pomníku. Ten byl zřízen na místě odstraněného Maverlova díla z roku 1912, připomínající vojáky ze 73. chebského pěšího pluku, kteří padli v prusko-rakouské válce.
U příležitosti prvního výročí osvobození byl 27. dubna 1946 položen základní kámen nového pomníku. O rok později pak byl slavnostně odhalen, aby byl po čtyřech letech, již v komunistickém režimu, nahrazen pohraničníkem se psem. V roce 1990 pak došlo, na základě iniciativy chebského občana Aleše Kučery, k odhalení současného pomníku.
Krátké vzpomínkové akty se uskutečnily také u pomníku ruským obětem 2. světové války v Nižnětagilské ulici, u památníků obětem války ze zemí bývalého Sovětského svazu a Francie na městském hřbitově, na německém vojenském hřbitově či u památníku v Potočišti.
U památníku 1. pěší divize americké armády na Ypsilonce vyhledal po položení květin zástupce Velvyslanectví Cordell jméno svého předka mezi 639 vojáky a důstojníky, kteří zemřeli během osvobozování od 8. února do 7. května 1945.
