Skončit by tak měl projekt, který byl veřejností kritizován a na jehož přípravy bylo dosud vynaloženo zhruba 2,8 milionu korun.
„Já vcelku věřím kvalitě současných technologií, které se budou do budoucna ještě zlepšovat, ale samozřejmě chápu i obavy obyvatel Švédského vrchu a Podhradu. Vždy může dojít k nějaké havárii, poruše apod.a pak může být ovlivněna např. kvalita ovzduší v oblasti kolem ZEVA. Na druhou stranu, pro mě klíčovou roli hrají faktory ekonomické, a to hlavně v tom smyslu, že není vůbec jasné, jak se u nás bude vyvíjet odpadová politika v příštích 10, 15 letech. Nyní např. prosakují zprávy, že zákaz skládkování, který byl původně plánován na rok 2024 se o šest let odsune. Což je pro projekt ZEVA naprosto smrtelné, protože by chyběl odpad, který by tam eventuálně šlo spalovat. Mohlo by se stát, že zde vybudujeme ZEVO skoro za čtvrt miliardy a následně několik let nebudeme mít žádný materiál, který bychom v něm spalovali. Kdyby ZEVO pokračovalo hladce, nebyly by proti němu obstrukce občanů a různých občanských sdružení, tak by zde dnes ZEVO již stálo nebo by bylo min. ve výstavbě a skutečně by hrozilo, že by TEREA neměla peníze na splácení úvěru, který by si na to musela vzít,“ vysvětlil hlavní argumenty proti projektu ZEVO starosta Chebu Antonín Jalovec.
V republice jsou v provozu v současné době 4 ZEVO spalovny – v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově u Plzně. Dohromady mají kapacitu zpracování 750 tisíc tun směsného komunálního odpadu.
„Spalovna v Chebu měla být velmi experimentální už jen svou velikostí, protože měla mít max. kapacitu 20 tisíc tun odpadu ročně. V České republice jsou prozatím v provozu 4 spalovny a nejmenší z nich má kapacitu 90 tisíc tun odpadu ročně. Mnoho odborníků tvrdí, že je to hranice rentability, že menší ZEVO může fungovat buď jen za cenu horších technologií nebo za cenu toho, že bude ztrátové,“ popsal Jalovec.
To by mělo vliv na celé hospodaření společnosti TEREA a tedy i města Chebu, které zde má poloviční podíl.
„TEREA je svým způsobem firma, která není přímo městská, je pouze z poloviny vlastněná městem, ale bohužel pro město je tam jedno velké nebezpečí z hlediska centrálního zásobování teplem. Pokud by byla ohrožena ekonomická stabilita TEREY, tak by tím bylo ohroženo zásobování teplem pro tisíce Chebanů, a to už se města dotýká velmi silně. Objevují se i plány, že by TEREA mohla eventuálně projekt prodat nějaké jiné firmě. My jsme jednoznačně řekli, že lokalitu, kde bylo ZEVO plánováno, mezi Švédským vrchem a Podhradem, považujeme za nevhodnou. Čistě teoreticky, pokud by se našla jiná lokalita, tak by se to opět muselo zvážit. Ale jednoznačně říkám, že alespoň co víme, tak v okolí Chebu neexistuje lokalita, která by umožňovala využít zbytkové teplo a přitom byla vhodná z hlediska nějakého nekonfliktního osídlení a využití okolí,“ podtrhl Jalovec.
Co tedy nastane v nejbližší době s ohledem na projekt ZEVO?
„Jediným, kdo může ukončit projekt ZEVO, jak už jsem říkal, je společnost TEREA, nemůže ho ukončit ani Zastupitelstvo města, ani Rada města, ani starosta – nikdo jiný. Pouze orgány firmy TEREA. V těch máme 50 % a abychom něco prosadili, musíme postupovat ve shodě s německým partnerem, se společností Gelsenwasser AG. My jsme rádi, že německý partner v tomto směru vyjádřil ochotu ke spolupráci a jsme jim za to velmi vděčni. Byl zde u mě na jednání i pan Janscheidt, jako představitel Gelsenwasser AG, a jasně řekl, že budou respektovat rozhodnutí města. Scénář je následující. Na začátku května by měla probíhat valná hromada společnosti TEREA, kde já s panem dr. Tyrpeklem, jako nominanti města na valnou hromadu, se ve shodě s německým partnerem budeme snažit prosadit toto usnesení, a já věřím, že ho prosadíme, a následně TEREA stáhne všechny další kroky a ve svých materiálech bude uvádět, že tento projekt je ukončen. To je náš scénář,“ nastínil představy města jeho starosta Antonín Jalovec.
Město zároveň zintenzivnilo přípravy na změny v odpadovém hospodářství, které doporučuje nedávno dokončená studie. Prioritou je třídění.
„My připravujeme změny, které by měly výrazně podpořit třídění odpadu v Chebu. Ukazuje se, a možná to občany překvapí, že k zintenzivnění třídění kupodivu není vhodným nástrojem nějaká finanční úleva, to se v třídění projeví naprosto minimálně. Ukazuje se, že největší motivací je dostatečný počet třídících nádob ve velmi malé donáškové vzdálenosti. Jakmile máte nádobu na směsný odpad blíže než na tříděný odpad, třídí se málo. Jakmile jsou stejně daleko, třídění prudce narůstá,“ dodal Jalovec.
Město proto hodlá razantně navýšit počet barevných nádob a zřídit nová místa pro jejich umístění. Chce také najít rezervy ve svozu a celkově ušetřit několik milionů korun ročně. Současný poplatek 700 korun za rok a osobu by se tak měl udržet i po několik následujících let.
