“Jde o jediné zařízení svého druhu v České republice,” potvrzuje Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.
Zatímco ve většině případů se dnes odpady v Česku likvidují formou spalování, tlaková plynárna tento proces umí ekologicky nahradit. Dokáže totiž přeměnit ropné kaly na energetický plyn, který se následně využívá pro pohon turbín nedaleké paroplynové elektrárny.
“Samotné zplyňování probíhá za vysokých teplot a tlaků v generátorech, ze kterých jsou dva výstupy,” vysvětluje proces Pöpperl.
“Tím prvním je surový energetický plyn, tím druhým škvára. Zatímco škvára se dále zpracovává na stavební materiál, samotný plyn míří k dalšímu čištění na technologii Rectisol,” dodává.
Ze surového energetického plynu jsou v technologii Rectisol odstraněny nežádoucí příměsi, jako je sirovodík nebo amoniak. Teprve poté míří vyčištěný plyn do paroplynové elektrárny. Ta byla ve Vřesové vybudována v letech 1995 až 1996 a slouží k vyrovnávání energetické přenosové soustavy. Má instalovaný výkon 400 MW, dokáže najet do plného provozu během pouhých několika minut (uhelné elektrárny najíždí v řádu hodin, jaderné v řádu dní) a je jedním z nejmodernějších a zároveň nejčistších velkých zdrojů v České republice i Evropě.
Ani příměsi, které byly z energetického plynu v technologii Rectisol odstraněny, nekončí jako odpad. Jsou zpracovány v další z technologií, která je označována jako WSA. Ta umí na základě oxidační reakce a následného katalytického procesu ze sirovodíku vyrobit vysoce kvalitní kyselinu sírovou s koncentrací až 97 procent, která je dále využívána například v chemickém průmyslu. Odstraněný amoniak se využívá jednak jako činidlo v procesu snižování obsahu kysličníků dusíku ve spalinách z kotlů nedaleké teplárny, a také jako obchodní produkt, který je následně využitelný například pro výrobu zemědělských hnojiv.
Celý technologický komplex, jehož vybudování stálo několik miliard korun, pak je naprostým unikátem v celorepublikovém měřítku. V minulosti se již při zpracování odpadů jednoznačně osvědčil, když byly v zařízení bez sebemenších problémů zlikvidovány dehtové kaly z nádrže Nové Chalupy u Vřesové.
“Tlaková plynárna a navazující technologie jsou jako jediné schopny zpracovat podobný materiál s minimálním dopadem na životní prostředí, na rozdíl třeba od klasických spaloven, o skládkování ani nemluvě,” dodává Pöpperl.
Stejně jako kaly z Nových Chalup nebo Ostravy by v budoucnosti mohly ve Vřesové zplyňovat i další podobnou historickou zátěž. Tou je zhruba 13 tisíc tun dehtových kalů uložených v blízkosti města Chodov u Karlových Varů, které už roky obtěžují v létě značným zápachem obyvatele města.
Jak kaly z Chodova, tak ty z Ostravy jsou ekologickou zátěží z dob bývalého Československa, které ve své době zcela ignorovalo vliv tehdejšího průmyslu na životní prostředí. Současná vláda se k odpovědnosti za jejich likvidaci hlásí. Protože jde o ekologické opatření, na samotné zplyňování kalů ve Vřesové musel být zpracován nejen projekt s integrovaným povolením, ale vše muselo projít i velmi složitým posuzováním vlivu na životní prostředí. V rámci povolovacího řízení, které probíhalo už od loňského listopadu, pak stát oslovil i dotčená města a obce.
Pro samotnou přepravu materiálu byla zvolena, jako nejbezpečnější, železnice a uzavřené kontejnery. Materiál bude vstupovat do technologie generátorovny prostřednictvím příjmového terminálu a samostatných dopravních cest. Materiál tedy nebude nikde skládkován a půjde přímo ke zpracování. Zařízení je navíc vybaveno odsáváním, takže se mimo technologii nedostane nejen samotný kal, ale dokonce ani vzduch z přepravních kontejnerů.
Supervizory zplyňování kalů ve Vřesové pak jsou Ministerstvo životního prostředí ČR i Česká inspekce životního prostředí. V průběhu jejich zpracování bude probíhat ve Vřesové i monitoring emisí.
O tom, že Hnutí PRO je proti spalování toxických kalů ve Vřesové, jsme vás informovali zde.
Zdroj: facebookové stránky Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
