Jedny z nejvzácnějších a nejcennějších předmětů na státním zámku Kynžvart jsou čtyři deskové oltářní obrazy vynikajícího německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510. Díla tohoto malíře můžete vidět v největších galeriích po celém světě, např. v Berlíně, Mnichově, Vídni či New Yorku. V České republice jsou pouze dvě díla tohoto malíře. A to obraz Ukřižování v kapli na zámku Zákupy a tyto kynžvartské desky.
Obrazy byly součástí oltáře, zobrazují legendu o nalezení ostatků svatého Kříže. Hlavními postavami legendy jsou císařovna Helena a její syn, císař Konstantin. Na větších deskách je zachycen císař Konstantin vcházející kajícně s křížem na bedrech do bran Jeruzaléma, a císař ve slavnostním průvodu městem.
"Celý soubor těchto obrazů je možné spatřit během prohlídky Zámeckých interiérů Metternichů na státním zámku Kynžvart, ale to až v příštím roce během návštěvnické sezóny 2022, na kterou Vás tímto srdečně zveme," dodal kastelán zámku Ing. Ondřej Cink.
Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.
