Egeran byl popsán a pojmenován hrabětem Kašparem Šternberkem okolo roku 1820, avšak již v té době byl popsán a pojmenován vesuvián se stejným složením. Naleziště egeranu, které navštěvoval, zmínil v jedné ze svých básní i básník J. W. von Goethe jako „hodně navštěvované a hodně zmiňované“ od doby, kdy byl egeran pojmenován (Geognostischer Dank, 1831).
Egeran, vzniklý přeměnou krystalických vápenců na kontaktu s žulovým tělesem Smrčin, je unikátní svým paprsčitě stébelnatým uspořádáním krystalů a může být považován za odrůdu vesuvianu.Toto naleziště, o které byl zájem od jeho objevení, je svého druhu jediné v celé Evropě, a proto chráněno. Sběr tohoto minerálu není povolen.
Zdroj: fb Muzeum Cheb, p.o. Karlovarského kraje
