„Udělali jsme maximum, aby se tato akce mohla uskutečnit. Jsem strašně rád, že vás zde mohu dnes přivítat,“ uvedl náměstek.
„Pro nás je to velmi důležité a zároveň pocta, že letošní Den evropského dědictví se Karlovarský kraj rozhodl uspořádat právě u nás. Svým způsobem je to i takové poděkování pro ty, kteří se zde snaží opravovat památky, organizovat akce a nabudit nějaký ten občanský život. V rámci letošního výročí, kdy si připomínáme 500 let tolaru, je to takové doznání a já věřím, že i snad navázání na nějakou novou budoucnost. Možná se opravdu pomalu otevírá nový čas Jáchymovu a dostaneme se jednou tam, kde jsme jednou byli,“ poznamenala k akci zastupitelka Jáchymova Lada Baranek Lapinová.
Akce, kromě možnosti prohlídky řady zdejších památek, připomněla i loňský zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
„Pro Karlovarský i Ústecký kraj a v podstatě i pro Sasko, je to první památka UNESCO. Z tohoto pohledu je to velký úspěch. Region má za sebou obrovskou historii, více než 800 let soustavné těžby a tato památka právě dokládá celou historii a veškeré úspěchy, které se krušnohorskému hornictví za tu dobu podařily a které ho proslavily po celém světě. A měl i význam pro celosvětové hornictví,“ uvedl Michal Urban, ředitel Montanregion Krušné hory - Erzgebirge o.p.s.
„Evropský význam Jáchymova je jistě v tom, jakým způsobem se přes toto město za jeho 500letou historii převalovaly tzv. Velké dějiny. Jedná se především o ražbu tolaru, která je samozřejmě nejviditelnější, nejznámější, neboť z tolaru se vyvinula běžná stříbrná velká evropská mince, která poté expandovala po celém světě. Můžeme říci, že dnešní dolary jsou přímými potomky právě těch jáchymovských tolarů, tehdy Joachimsthalerů, z čehož poté pochází samotný thaler a později dolar. Dalšími významnými souvislostmi, a to nejen v rámci tehdejších českých zemí, ale i střední Evropy, tak z Jáchymova se stalo centrum luteránského protestantismu. Což není dostatečně v rámci českých dějin vždy zdůrazňováno. Protože zde opravdu vzniklo centrum vzdělanosti humanistické reformace, jejíž odkaz pociťujeme dodnes nejen v těchto zdech, ale i např. v souvislosti s dědictvím latinské knihovny, která je přímým důsledkem všech reformačních snah a tendencí, které zde byly v 16. století. Z dalších významů pak spatřujeme samozřejmě v těžbě uranu - i se všemi negativními důsledky. Ať už pro politické vězně či se dokonce říká, jsou to nejnovější historiografické teorie, které hovoří o tom, že politické procesy v 50. letech byly na objednávku pro to, aby poté političtí vězni šli do oblasti Jáchymovska a dalších oblastí v Československu pro těžbu uranu - pro výrobu jaderných zbraní pro Sovětský svaz,“ nastínil několik hledisek významu Jáchymova historik a kurátor sbírkových fondů Muzea Karlovy Vary Jan Nedvěd.
Od 10 hodin se otevřely pro veřejnost brány Královské mincovny, dále Štola č. 1, kde se každou celou hodinu uskutečnily prohlídky, jež zavedou zájemce i na stezku „Jáchymovské peklo“. Návštěvníci mohli zavítat i do Špitálního kostelíka a Latinské knihovny. Ta obsahuje řadu mimořádně cenných starých tisků a rukopisů.
„Zdejší knihovna je naprosto unikátní v kontextu celé Evropy, protože sbírku Libri catenati můžeme vidět pouze na třech místech v celé Evropě – v Anglii, v Nizozemí a v Jáchymově. Jedná se o školní knihovnu, takže záběr šíře knihovny je opravdu velice rozsáhlý od děl antických klasiků, přes díla matematická, kartografická, přírodní vědy, slovníky a samozřejmě spisy teologické. Nicméně zdejší knihovna ukrývá opravdu několik naprosto zásadních děl, např. Decretum Gratiani, která dávají základ římskému právu, nebo spisy Mathesiovy, které jsou základem práva horního, dílo Agricoly, které je základem mineralogie a mnohé další. A samozřejmě především slavná Ptolemaiova Kosmografie, která je základem celé dnešní kartografie,“ vyjmenovala knihovnice Eva Kochová.
Lidé mohli navštívit Kostýmované prohlídky Latinské knihovny, Kurz renesančních tanců v podání skupiny
AMBRENAU, ale i Kurz kaligrafie.
Od 13 hodin se uskutečnila vycházka městem s názvem „Pohled za zavřené dveře jedinečných klenotů Jáchymova“ v doprovodu odborníka na památkovou péči.
„Unikáty se zde nachází na každém rohu a v každém domě nacházíme nějaké jiné. Nyní stojíme před domem č.p. 33, kde jde unikát – štola, která se napojuje na starý objekt, který chránil vytěženou rudu před jejím zpracováním. Zatím jsou bohužel v tristním stavu, nicméně už se blýská na lepší časy. Doufejme, že již nachází situace, kdy se začnou postupně opravovat,“ popsal Lubomír Zeman z NPÚ, pracoviště Loket.
K vidění byla také Štola č. 1 či Špitální kostelík a kostel sv. Jáchyma.
