Akci „Dřevosochání na Bučině“ zde připravily pro návštěvníky Vojenské lesy a statky, které spravují přírodní lokalitu Doupovských hor, na jejichž hranicích se historická rozhledna z roku 1880 nachází.
Okolím jedné z nejstarších tuzemských rozhleden, která nabízí výhled do malebného údolí řeky Ohře, na Doupovské a Krušné hory i na západočeskou metropoli, se v sobotu v 10.00 hodin rozezní zvuky motorových pil. Návštěvníkům zde své umění představí lesníci místní lesnické divize Vojenských lesů a statků. Nepůjde tak o prezentaci profesionálních sochařů, ale o výtvory skutečných dřevorubců, kteří mají výrobu dřevěných soch jako koníčka.
„Námětem většiny prací budou lesní bytosti a zvířátka. A popustit uzdu své sochařské tvořivosti budou moci i návštěvníci, pro děti zde budeme mít připravenu rychleschnoucí hlínu, ze které mohou sochat, co je napadne,“ dodala lesní pedagožka karlovarské divize VLS Jana Hynková.
V deset dopoledne se také na prostranství u Bučiny rozhoří táborový oheň, na kterém si návštěvníci budou moci opékat buřty donesené z vlastních zásob.
„Dřevosochání na Bučině budeš spíše komorní akcí pro návštěvníky a komunitu lidí z okolí. Je to dobrý důvod, proč si návštěvu znovuotevřené Mattoniho rozhledny naplánovat právě na tuto sobotu,“ dodala Jana Hynková s tím, že konec akce je plánován kolem 15.00 hodiny.
Mattoniho rozhledna se po kompletní rekonstrukci otevřela veřejnosti na konci října loňského roku. Kamennou vyhlídkovou věž nechal vystavět kolem roku 1880 tehdejší majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni v severozápadním svahu vrchu Bučina (Buchkoppe, 581,9 m n. m.) v nadmořské výšce 562 m n. m. asi 500 m jihovýchodně nad obcí Kyselka (Gießhübel-Sauerbrunn). Idylické výletní místo s neopakovatelnou lesnatou krajinou, přesně zapadlo do konceptu nově vzniklého fenoménu romantismu - lázeňské turistiky. Nová vyhlídková věž se stala součástí lázeňského parku s lesními promenádními cestami, odpočinkovými sedátky, altány a vyhlídkovými místy, který se rozkládal ve svahu nad kolonádou Ottova pramene. Po druhé světové válce začala stavba s úpadkem lázní chátrat. V 1953 byla vyhlídková věž územně začleněna do nově vzniklého vojenského újezdu Hradiště. Veřejnosti nepřístupná rozhledna sloužila následně armádě jako vojenská pozorovatelna. V sedmdesátých letech byl vyhlídkový objekt opět zpřístupněn veřejnosti, ale koncem 20.stol byla již věž ve špatném technickém stavu, který způsobila zatékající voda a objektu se tehdy mluvilo jako o nejzchátralejší rozhledně v České republice.
Její rekonstrukci Vojenské lesy a statky, které hospodaří ve vojenském újezdu Hradiště, zahájily již v letech 2002 a 2003 částečnou revitalizací, která zabránila další devastaci vyhlídkové věže. V loňském roce pak proběhla kompletní rekonstrukce, která rozhlednu přiblížila jejímu původnímu stavu. Bučina se dočkala nové střechy, bylo kompletně obnoveno zdivo a došlo k zajištění statické stability celé konstrukce.
Na střeše stavby přibyly solární panely, zdroj LED osvětlení, díky kterému je silueta Bučiny patrná daleko do kraje i po setmění. Lesníci VLS navíc v jejím okolí provedli úpravy lesního porostu a terénu, které otevřely návštěvníkům výhled do okolí.
Zdroj: Živý kraj
