Slavnostní předání ceny Žena regionu se uskutečnilo ve středu 2. září v Galerii umění v Karlových Varech. Ocenění předával hejtman Karlovarského kraje za přítomnosti zástupců a partnerů soutěže. Všem účastnicím gratulovali také náměstek hejtmana Martin Hurajčík, výkonná ředitelka projektu Žena regionu Marie Heřmánková, patronka projektu Hana Potměšilová a zástupci měst a obcí.
„Obdiv si zaslouží každá žena, která obětavě a nezištně pomáhá druhým. Jen jedna z nich každoročně získá titul Žena regionu, ale všichni víme, že v našem kraji je celá řada těch, které pečují o ostatní a umějí každý den o kousek vylepšit svět kolem nás. Vítězce samozřejmě z celého srdce gratuluji, mé poděkování ale patří i všem dalším nominovaným," uvedl hejtman Petr Kubis.
Vítězka ceny Žena regionu Karlovarského kraje Lucie Süssnerová je dobrovolnicí a organizátorkou charitativních akcí pro děti i dospělé, zvláště pro Nadační fond Šance onkoláčkům, který pomáhá onkologicky nemocným dětem. Právě o této nadaci s láskou říká, že je jako její další dítě. Během jejího prvního loňského Jarmarku, který pro nadaci pořádala, vybrala krásných 103 035 Kč. Nadaci šlo celých 100 % z prodeje. Letos již chystá druhý ročník ve Vysoké Peci. Lucie pomáhá i nemocným dětem a dospělým ve svém okolí, ať už materiálně nebo finančně. Třeba pro malou Toničku Braunreiter zorganizovala charitativní bazar, kde se během pár hodin vybralo neuvěřitelných bezmála 40 000 Kč. Lucie je neuvěřitelně činorodá žena mnoha zájmů. Vedle péče o rodinu se věnuje dobrovolnictví a výcviku svého pejska Charlieho. Jejím snem je řidičský průkaz na motorku.
Lucie Süssnerová postupuje do národního kola soutěže Žena regionu, kde si prvenství odnese ta z krajských vítězek, která v hlasování veřejnosti obdržela absolutně nejvyšší počet hlasů. Vyhlášení celostátní vítězky se bude konat 12. října 2020 v Senátu Parlamentu ČR.
V rámci slavnostního odpoledne byla vyhlášena také Cena hejtmana Karlovarského kraje, kterou získala Veronika Kropfreiterová.
Finalistky 11. ročníku za Karlovarský kraj:
Vlasta Hengeričová (Cheb)
Vlasta pracuje jako ředitelka wellness hotelu, ale v době koronavirové pandemie šila roušky pro různá zařízení i pro obyčejné lidi. Jako onkologická pacientka vaří a nakupuje 95letému pánovi. Více než 30 let pracuje v lázních a v roce 1990 začala také podnikat. Provozuje svou firmu TEXTILUS, která se zaměřuje na čištění peří, šití a opravy textilu. Dále je jednatelkou firmy POBYTWELLNES s. r. o., ve které se v době pocovidové snaží opět vzkřísit menší wellness hotely k životu.
Martina Kalendová (Sokolov)
Martina pracuje v Nemocnici Sokolov na oddělení ARO od roku 1994 a již 16 let je zde vrchní sestrou. Pravidelně školí zaměstnance i veřejnost v resuscitaci, zajišťuje zdravotní dozory na kulturních a sportovních akcích. V době koronavirové pandemie stála v první linii. Nad rámec svého zaměstnání organizuje vzdělávací akce pro děti i další subjekty a každý rok se se svými kolegy podílí na charitativních akcích.
Anna Křehlíková (Sokolov)
Anna je předsedkyní zapsaného spolku Láskou ke kočkám v Sokolově. Již několik let se stará o toulavé, nemocné nebo týrané kočky po celém kraji. Jejíma rukama prošlo již přes tisíc zachráněných zvířat, která dělají radost lidem po celé republice, ale i v zahraničí. Během pár let fungování spolku vybudovala významnou spolupráci s městem Sokolov, kde spolek sídlí.
Veronika Kropfreiterová (Mariánské Lázně)
Veronika pracuje jako ředitelka Nemocnice Mariánské Lázně. Ačkoliv je člověkem, který není vidět v bílém plášti, její práce na udržení kvalitní péče v nemocnici, je nepřehlédnutelná. Právě díky svým schopnostem a kvalitám se stala ředitelkou a v této pozici dokázala obstát v období koronavirovém. Pracuje pro lidi a dělá to s láskou a houževnatostí sobě vlastní.
Michala Málková (Prameny)
Michala je starostkou obce Prameny. Díky své píli a odhodlání dokázala ponížit dluhy nejzadluženější obce skoro o polovinu a snaží se dál. Jako starostka je velmi ochotná a vstřícná. Pomůže každému občanovi s obrovskou ochotou. Jak sama říká: „I když práce starostky nejzadluženější obce v ČR není jednoduchá, velmi mě naplňuje, beru jí jako své poslání a baví mě být k dispozici občanům – sousedům."
Václava Markgrafová (Cheb)
Václava pracuje celý život jako staniční zdravotní sestra. Během coronavirové krize se starala o své sestry a ve svém volném čase zajišťovala ochranné pomůcky. Když jí bylo oznámeno, že z oddělení musí vytvořit covidovou jednotku, odvezla svou dcerku k rodičům a celých šest týdnů ji neviděla. Veškerý čas trávila v nemocnici, sloužila také v odběrovém stanu a jezdila se záchrannou službou odebírat vzorky k lidem nakaženým Covidem. Byla a je pro celý tým interního oddělení velkou psychickou oporou.
Inka Ratajová (Loket)
Inka je sice již v důchodovém věku, ale rozhodně nepřestává se svými aktivitami. Pracuje v Národním památkovém ústavu v Lokti, ale již dvacet let je jejím největším koníčkem a životním stylem jóga. V Lokti vede třikrát týdně kurzy jógy pro stále přibývající počet účastníků. Organizuje a vede cvičení i v rámci jógových pobytů, ale pořádá také další kulturní akce. To vše s cílem pomáhat lidem, starat se nejen o své fyzické zdraví, ale také o zdraví duševní. Lekce jógy navíc vede často zcela zdarma.
Lucie Sűssnerová (Vysoká Pec)
Lucie pracuje jako montážní dělnice. Mimo své pracovní povinnosti je dobrovolnicí a organizátorkou charitativních akcí pro děti i dospělé, zvláště pro Nadační fond Šance onkoláčkům. Během jejího prvního loňského Jarmarku, který pro nadaci pořádala, vybrala 103 tisíc Kč. Dále pomáhá i nemocným dětem a dospělým ve svém okolí, ať už materiálně nebo finančně.
Jana Vejražková (Pernink)
Jana pracuje jako poradce pro českou ekologickou drogerii. Před pár lety jí vstoupil do života vážně nemocný chlapec ze Slovenska. Dlouhodobě mu pomáhala. Těsně před jeho bolestným odchodem dokázala zapojit celou Českou republiku – lidé nemocnému chlapci posílali pohledy, které sbíral. V létě mu pak zorganizovala Vánoce, aby je aspoň ještě jednou zažil. Paní Vejražková již několik let slaví své narozeniny tak, že organizuje charitativní sbírky. Dále vymýšlí různé projekty na pomoc dětem. V době nouzového stavu, zajišťovala dodání šitých roušek tam, kde jich bylo nejvíce třeba.
Andrea Zmijová (Karlovy Vary)
Andrea je učitelkou prvního stupně u dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, na ZŠ a SŠ Karlovy Vary. Maximální vhled do duše jedince a individuální přístup ke každému žákovi je u ní naprostou samozřejmostí. Říká se, že děti jsou naše budoucnost a to, co do nich v útlém věku vložíme, se nám jednoho dne vrátí. V případě paní Zmijové toto platí dvojnásob. Pokud by každé z nich mělo možnost vyrůstat ve školním prostředí pod rukama takovéto láskyplné ženy, byl by svět zase o něco více v pořádku.
Zdroj: Krajské listy Karlovarského kraje
