Spolu s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem a hejtmankou Janou Vildumetzovou nastínili budoucnost využití zdejšího letiště a vojenského újezdu Hradiště.
„V tuto chvíli jsme se zaměřili spíše na to, jak bychom maximálně využili vojenský újezd Hradiště, který je druhý největší. Je to prostor, kde se konají výcviky a který i pronajímáme pro některé zahraniční zájemce. Což je samozřejmě vítané - nějaký příspěvek pro uhrazení provozu. Ale my především potřebujeme, aby se vrátili vojáci do kraje obecně. Dříve jich tady byli tisíce. Nyní jsme v druhém extrému – teď jsou jich tu stovky – hubené stovky. Vzhledem k tomu, že hodně nabíráme na Moravě a pokud by měl mladý muž nebo žena z Karlovarského kraje zájem o službu v armádě, tak nemá v podstatě kam jít. Nejblíže jsou Strakonice nebo Žatec. Každému se úplně nechce dojíždět, takže má to svoji logiku,“ popsal ministr Stropnický.
Pro kraj by návrat Armády skýtal podle vedení kraje řadu výhod.
„Našemu kraji by to především přineslo pocit bezpečí. V minulosti jsme tu měli 20 tisíc vojáků. Jsme nejblíže německé hranici a ta hranice měří 240 km. Úplně to nejdůležitější je bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Za druhé – naše karlovarské letiště je v současné době kapacitně nevyužité. Je jasné, že pokud by se Armáda ČR do kraje vrátila, že by i toto letiště v daleko větší míře využívala. Všichni víme, že nám klesá počet obyvatel, odchází od nás mladí lidé, nevrací se do kraje. Pokud by se zároveň zde vybudovalo výcvikové středisko armády a zřídila by se zde střední vojenská škola, jediná pro oblast toho českého cípu republiky, tak se dá předpokládat, že by všichni, kteří by zde studovali, by také v kraji mohli zůstat. Počet obyvatel by se mohl zastavit, ne-li navyšovat. A to je veliké přání do budoucnosti,“ shrnula hlavní plusy Vildumetzová.
Armáda plánuje rozšíření prostoru v Hradišti a přesunutí části výcviku z Vyškova.
„A znamená to samozřejmě i nějakou permanentní potřebu, nynější odhad je zhruba 200 lidí. Takže ti by zde byli permanentně zaměstnáni. Chceme rozšířit spolupráci s letištěm. To znamená, že když bude nějaká významná akce, větší kumulace občanů, ať už je to koncert pod širým nebem nebo filmový festival, tak ta sanitka, která tady funguje, v rámci toho, co dělá armáda i v Plzeňském kraji, tak je možné ji přesunout, aby tady na letišti byla odstavná plocha, kde sanitka může načerpat pohonné hmoty, kde se dá udělat i nějaký základní servis atd. čili tady o tom mluvíme, o nějaké reálné možnosti rozšíření. Další je školství. Máme jednu střední školu vojenskou na Moravě, která praská ve švech. Zdá se nám to jako solidní šance začít u mladých lidí, dát jim příležitost volby, jestli by si zvolili tento obor. Chceme začít pilotním programem. Tzn., že bychom v rámci existující střední školy, která tady je, po nějaké dohodě s paní hejtmankou, vytipovali školu, která by byla ochotna a měla by kapacitu vytvořit třeba jednu třídu v rámci ročníku, která by byla specializovaná, já jsem to zde při té rozpravě nazval jako průmyslovka v zeleném. Kdyby zájem byl, tak bychom zde byli schopni zřídit střední školu vojenského typu,“ dodal Stropnický.
Největší akcí je obnova újezdu v Hradišti, která si vyžádá stovky milionů a časový horizont zhruba čtyř let. Pilotní program s jednou třídou střední školy, pokud bude zájem, by mohl začít už v příštím roce. Konkrétní kroky nyní mají následovat v blízké době.
„Naším nejbližším úkolem je podepsat společné prohlášení s Armádou ČR, s ministerstvem obrany a s Karlovarským krajem, kde budeme mít potvrzeno, že armáda se v horizontu několika let do Karlovarského kraje vrátí. Zároveň, že zde bude zřízena střední vojenská škola. Karlovarský kraj je připraven poskytnout veškerou součinnost a koordinaci, co se týče objektu na využití střední vojenské školy,“ potvrdila hejtmanka.
Výuka by mohla probíhat v některém z krajských středních škol, v úvahu přichází například sokolovská Integrovaná střední škola.
