Loni bylo odbaveno 362 komerčních letů s celkovým počtem 6,922 cestujících, to je oproti roku 2021 nárůst o jedno procento.
"Předpokládané výnosy jsou asi 22 milionů korun a předpokládané náklady asi padesát jedna milionů korun. Ty výnosy jsou asi o 30 procent vyšší, než byly v loňském roce, ale bohužel stoupají i náklady. Ty jsou vyšší o 19 procent než v loňském roce. Samozřejmě vlivem především elektrické energie, ale také pochopitelně růstem platů, které na letišti v loňských letech nerostly. A nyní již odboráři požadovali logicky zvýšení těch odměn, které by měly stoupnout v průměru asi o 15 procent," uvedl neuvolněný krajský zastupitel Jan Bureš.
Dokončuje se například projekt na fotovoltaické zařízení a jedná se o další destinaci v Izraeli. Ta by měla rozšířit řecký Heraklion, tureckou Antalyi a letos premiérovou bulharskou Varnu.
"Hledáme různé zdroje. Dnes se na letišti opravují už letadla, která tam přistávají a specializovaná firma tam provádí jejich úpravu a a opravu. Za to samozřejmě platí nájem. To jsou nějaké statisíce, které má letiště na příjmové stránce. Podařilo se nám rozlétat linky, které létají s turisty nejenom do Řecka, ale letos i do Bulharska a do Turecka. Jednáme s dalšími možnými. Vypadá to, že bychom mohli mít i linku do Izraele. To je zatím ale na samém počátku tohle jednání. No a tak se logicky nabídla i varianta fotovoltaiky, protože to letiště má spoustu budov, ale má také spoustu i ploch, které jsou nutné pro jako ochranná pásma, ale pro vlastní start a přistávání těch letadel úplně nutná nejsou. Takže teď momentálně to vypadá, že budeme osazovat na budovy fotovoltaické panely. Potřebujeme vyřešit samozřejmě financování, jestli to bude financovat Karlovarský kraj nebo letiště z úvěru, za který by třeba vzal garanci Karlovarský kraj a splácelo by se to potom z výnosů té fotovoltaiky. No ale klíčový je dneska stále ČEZ, který musí rezervovat tzv. příkon, musí rezervovat tu kapacitu, na budovy by nám to mělo stačit, ale na ty ostatní plochy jsme zatím stále v jednání," vysvětlil zastupitel.
Letiště také pokračuje ve spolupráci s Karlovarským krajem v dlouhodobém projektu rozšíření a prodloužení vzletové dráhy. To by významně otevřelo možnosti pro další společnosti s většími letadly.
"V tuto chvíli se velmi usilovně pracuje na projektu rozšíření vzletové dráhy tak, aby splňovala parametry a podmínky, které jsou dneska platné. Nastala tam taková situace, kdy v rámci realizace následně budeme muset odtěžit a odvézt někam zhruba 50 tisíc kubíků zeminy, a která nám bude chybět, až budeme realizovat další etapu, a to bude prodloužení. Ty náklady, které by byly jenom na dopravu, té zeminy, na zaplacení poplatků za uložení a skládku a potom zpátky na vykoupení zeminy a zavezení zpátky se pohybují někde až mezi 100 – 150 miliony korun. Tak hledáme nějaké řešení, abychom nezatěžovali tu budoucí investici takovými platbami. A projekční kancelář, která pro nás projektuje, přišla s návrhem, abychom tu zakázku rozšířili nejenom o rozšíření, ale i o prodloužení. Tak abychom tu zeminu, která se vybagruje, mohli už rovnou převážet na místo, kde do budoucna se bude ukládat. V tuhle chvíli připravujeme návrh nějakého dodatku, který by znamenal navýšení finanční částky té investice. Tam se ale můžeme pohybovat jenom v rámci toho, co nám dovolí zákon o zadávání veřejných zakázek, tzn. to je zhruba 10 % té částky, to je nějakých milion korun a nemůžeme hýbat s termínem. Takže teď prostě na tom pracujeme tak, aby se toto všechno nějak doladil, protože i pro nás by bylo ideální, abychom měli i hotový projekt nejenom na rozšíření, ale i prodloužení, abychom do budoucna mohli třeba jednat s armádou, s karlovarským letištěm nebo s Ministerstvem dopravy o nějakých penězích na tu vlastní investici, která bude přes dva hodně přes miliardu korun," popsal náměstek hejtmana Karlovarského kraje Dalibor Blažek.
Plánované prodloužení vzletové dráhy si vyžádá také řešení odkupu a pronájmu části zalesněného pozemku od Lesů ČR a obce Andělská Hora. Jedná se zhruba o 100 tisíc metrů čtverečních. Začátek vlastních prací na rozšíření dráhy se podle schváleného harmonogramu očekává na začátku roku 2025.
