Pro vedení Kraje a média si připravil prezentaci o zdravotní situaci v regionu. Ta bude součástí hlavní analytické studie, která právě v jeho ústavu vzniká. S jejími výsledky chce seznámit Kraj na konferenci v dubnu nebo květnu letošního roku.
Úvodem hejtmanka Kraje Jana Mračková Vildumetzová informovala přítomné o spuštění online pohotovosti pro obyvatele. Funguje na adrese www.karlovarskapohotovost.cz nebo v mobilní aplikaci MEDDI. Jen za první dva dny provozu si ji stáhlo zhruba 7 tisíc uživatelů. Služba slouží jako nástroj ke konzultaci s lékařem v případech, kdy není nezbytně nutné navštívit ordinaci fyzicky. Je zdarma a lidé mohou získat i elektronický recept.
Ředitel Dušek poté definoval ve své zhruba půlhodinové prezentaci přehled základních zdravotních ukazatelů v Karlovarském kraji a výzvy, které sebou přinášejí. Především s ohledem na demografický vývoj populace, ale také věkový průměr lékařů. Obsah budoucí studie je výrazným varováním a výzvou k okamžité reakci, přičemž na většině řešení bude nezbytně nutná také součinnost státu a pojišťoven. Zároveň ředitel Dušek upozornil na malou osobní angažovanost občanů v prevenci.
„Já jsem tady ukázal nějakých pět oblastí, kde ta populace Karlovarského kraje vyžaduje nějaké progresivní investice do zdravotních služeb, ale také i podporu a výchovu ke zdravému životnímu stylu a k návštěvě běžících preventivních programů. Jak jste viděli, podstatná část obyvatel Karlovarského kraje v pokročilejším věku nenavštěvuje třeba onkologické screeningy, onkologické preventivní programy. Pokrytí třeba screeningem karcinomu tlustého střeva a konečníku, rakovina tlustého střeva a konečníku je tady pod 28 %. Na Chebsku pod 22 %, což znamená, že většina těch obyvatel, kteří by měly ten screening navštěvovat a je plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, do něj vůbec nechodí. A výsledkem je, že riskují nemoc, na kterou předčasně zemřou a ještě to bude stát to jejich utrpení, vlastně velké peníze z veřejného zdravotního pojištění. Stav populace není vůbec pozitivní. Když se podíváme do těch seniorních skupin, tak nad 30 % obyvatel má jednu, dvě, tři vážné chronické nemoci a nad 75 lety věku je to skoro 55 %, což zase stojí jednak velké peníze a hlavně ti lidé už nežijí kvalitní život i v tom pokročilejším seniorském věku. Tak to je první výzva. A pak ty hlavní výzvy - nedostupnost praktických lékařů pro děti a dorost, která se týká téměř všech regionů České republiky, ale tady teda bezkonkurenčně nejhorší situace na Ašsku. A zase to Chebsko, nešťastné. Viděli jste, že je přes 55 procent těch praktiků vlastně v důchodovém věku, praktici pro děti a dorost, což je teda velká výzva i pro vedení Kraje, aby se pokusilo sem, tedy řeknu, přitáhnout nebo přivést k trvalému působení mladé lékaře. Podobná situace je u praktiků pro dospělé. Velice vážně zestárlá populace ambulantních specialistů v řadě oborů, kde je až 30 procent těch lékařů teď v důchodovém věku, oni prostě do 10 let odejdou. A velká výzva pro výchovu nelékařských profesí, hlavně vysokoškolských. Všeobecné sestry, všeobecné sestry, všeobecné sestry, zdravotničtí záchranáři, nutriční terapeuti. Proto jsem hrozně rád slyšel, že vlastně už bylo nějak rozhodnuto, asi při akreditacích, že by tady mohla fungovat vysoká škola, vysokoškolské vzdělávání těchto potřebných profesí. No a takové nějaké poslední věci, které bych v rychlosti řekl, tak si myslím, že Karlovarský kraj má hodně co zlepšovat v něčem, čemu já říkám komunitní ošetřovatelská péče. To znamená dlouhodobá péče, ošetřovatelská péče pro dlouhodobě nemocné lidi, seniorní lidí, vážně nemocné lidi, lidi v závěru života, paliativní péče. Tady se skutečně ta kvantita ošetřovatelské péče, když budeme mluvit takhle lidově, tak se pohybuje ve spodní polovině republiky, spíše na chvostu a měla by se v následujících pěti letech minimálně ztrojnásobit,“ uvedl Ladislav Dušek.
Situace se bude zhoršovat s ohledem na věkovou strukturu lékařů, z nichž velké procento skončí do zhruba deseti let, kdy naopak silné ročníky začnou chodit do důchodu a budou vyžadovat lékařskou i jinou péči.
„Bohužel to vypadá, že Karlovarský kraj má tu demografickou strukturu trochu posunutou ještě více, než je průměr republiky, takže to tady bude ještě intenzivnější. Takže zhruba za asi 10 let začnou do důchodu, do důchodových let odcházet tzv. Husákovy děti. A to znamená, že se tady navýší počet seniorů a bude to pokračovat dál ještě dalších deset a dalších deset let. A ve věku 75 - 85 plus půjde o nárůst koeficientem 2,4 - 2,6. To znamená víc než dvou a půl násobek. A ti lidé nebudou zdraví. Ta populace Husákových dětí není úplně bohužel zdravá. Před chvílí jsem říkal, že nechodí ani na ty preventivní programy dostatečně, takže bych se obával i velmi významného nárůstu nemocnosti. A to tady i vidíme na aktivitě Zdravotnické záchranné služby, která z dat, která jsem sem přinesl, ještě nejsou úplně ověřená, ale vypadá to, že právě za tou seniorní populací jezdí Zdravotnická záchranná služba dvakrát intenzivněji, než je průměr republiky. Takže jestli se to potvrdí, tak je to jenom další důkaz, že se musí začít posilovat ta ošetřovatelská péče,“ upozornil ředitel.
Zároveň také z obsáhlé analýzy dostupných dat a modelů lze predikovat největší hrozby pro zdraví obyvatel nejen našeho kraje.
„Pojďme mluvit tak, jako spíš obecně - rakovina. Když to řeknu takhle ve všech jejích formách, které se týkají důchodového věku. A rovnou si k tomu řekněme, že třicet procent těch onemocnění je preventabilních. A když lidé budou chodit na ty screeningové a preventivní programy, tak je ani nemusí dostat. Není všechno jenom v rukách státu. Potom se bych se velmi obával nárůstu kardiologické vážných nemocí, zejména chronického srdečního selhání. To za uplynulých deset let narostlo o 44 % v Karlovarském kraji, což je strašné číslo. Teď si představte, kdyby to mělo pokračovat dalších dvacet let, tak je to zase dvou a půl násobek nárůstu. Takže srdeční selhání, vážné kardiologické nemoci. A nevyhnutelně počítejme s tím, že naroste počet pacientů s Alzheimerem, s nespecifickými vaskulárními demencemi. To bude souviset s tím stárnutím. Takže takhle asi v kostce. Nic objevného vám teď neříkám. To se bude týkat všech regionů České republiky,“ dodal Dušek.
Kromě již zmíněných informací prezentoval ředitel Ladislav Dušek také údaje ohledně střední délky života, která je v Karlovarském kraji druhá nejnižší v republice. Závěrem uvedl také pozitivní případy zlepšujících se výsledků péče v Kraji, a to razantního snížení úmrtnosti během hospitalizace u akutního infarktu myokardu a 65% zvýšení pětiletého relativního přežití u zhoubných nádorů tlustého střeva.
Z celé prezentace pak vyplývá potřeba zvýšené pozornosti, zajištění finančních zdrojů, posílení infrastruktury a personálních kapacit ve zdravotnictví Karlovarského kraje.
