Na mapě jsou znázorněny kružnice doletu jednotlivých leteckých záchranných služeb do 20 min. modrou barvou. Žluté území je pak nepokryto.
Mimo 20ti minutový dolet LZS jsou tak kromě Mariánských Lázní a Kynžvartu všechna velká města (Sokolov, Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Jáchymov, Ostrov), tedy většina lázeňských center, oblast kolem dálnice D6 a veškerá sportovní střediska v Krušných horách. Samotné Karlovy Vary jsou na samotné hranici doletu. Souhrnně se tedy jedná o území, kde trvale žije cca 200 000 obyvatel a kudy ročně projde asi milion lázeňských hostů a turistů. Rozhodně tedy nejde o nějaký neobydlený pás lesů.
Dokonce nám území nedokáží pokrýt ani kolegové ze zahraničních záchranných služeb, jak znázorňují červené kružnice na mapě.
Proč mít v Karlovarském kraji výjezdovou skupinu letecké záchranné služby?
Oblast Karlovarského kraje, která leží mimo dolet LZS, je z výše zmíněných nepokrytých oblastí zdaleka největší a nejlidnatější. V Karlovarském kraji je značně omezený rozsah tzv. centrové zdravotní péče. Tedy specializovaná pracoviště jako traumacentrum, popáleninové centrum, pediatrická a neonatologická péče vyššího typu. Řadu pacientů je tedy nyní nutné transportovat na vyšší pracoviště buď do Plzně (cca 85 km z KV, nebo cca 110 km z Chebu), nebo do Prahy (cca 130 km z KV, nebo cca 175 km z Chebu).
V porovnání s jinými kraji zde vůbec není zajištěn případný letecký transport u interních pacientů, pacientů po resuscitaci, apod. Dle propočtů vycházejících z naší statistiky a ze srovnání s jinými kraji lze konstatovat, že pokud by byli pacienti v Karlovarském kraji ošetřováni a dopravováni LZS v celém rozsahu indikací jako v jiných krajích, využití LZS by zde bylo naprosto srovnatelné a obdobně četné jako v jakékoliv jiné oblasti ČR.
Další výhodu ve zřízení letecké záchranné služby vidíme v pobídce pro zaměstnance. Doufáme, že letecká bude lákadlem pro získání nových lékařů, kterých je v kraji nedostatek. Minimálně však půjde o minimalizaci času dojezdu lékaře k pacientovi s vážným zraněním a jeho následný rychlý transport do odpovídajícího zdravotnického zařízení.
Proč ještě v kraji není?
Současné rozmístění základen LZS je dáno pouze historicky. Heliporty byly postaveny v návaznosti na tehdejší traumacentra. Proto jsou v současnosti na území ČR oblasti pokryté 20minutovým doletem až ze čtyř základen LZS a vedle nich oblasti zcela nepokryté. Zřízení LZS není věc rozhodnutí kraje. Každých 7 let probíhá výběrové řízení v rámci Ministerstva zdravotnictví ČR, které hodnotí rozložení umístění jednotlivých LZS po ČR. V minulém období jsme se do tohoto výběrového řízení přihlásili s argumentací, proč zřídit LZS v Karlovarském kraji, nicméně rozmístění zůstalo i nadále stejné a argumenty nebyly reflektovány. V dalším období se opět pokusíme o změnu ve smyslu zřízení výjezdové skupiny letecké záchranné služby.
Občas zaznívá argument proti zřízení LZS v KVK v tom smyslu, že je zde relativně nižší počet zásahů LZS v porovnání s jinými kraji. Tento nepoměr je ale daný tím, že LZS z Plzně zajišťuje letecký transport pouze u těžce raněných, převážně z dopravních nehod, nebo po pádech z výšek, a dále některé plánované překlady z nemocnic v kraji do vyšších center v Plzni a Praze. LZS zde prakticky nezasahuje u netraumatologických primárních případů nejvyšší naléhavosti, jsou-li indikace jiné, např. KPR, akutní koronární příhody, CMP, atd. Pro srovnání opět uvádíme srovnání využití LZS v krajích, kde je skladba pacientů podobá.
Rádi bychom měli pro občany Karlovarského kraje nastaveny srovnatelné podmínky zdravotní péče, jako je to v sousedních regionech.
zdroj: obr. mapy: urgmed.cz, Zpracovatel map – Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Oddělení geografického zabezpečení Praha, 04 2018, použitá data: hranice – ČSÚ
